Zhruba čtyři a půl měsíce netekla desítkám rodin v okrajových částech Frenštátu pod Radhoštěm Kopaná, Bartošky a Papratná a v okolí z vodovodních kohoutků pitná voda. A to si prožili období, kdy to, co vytékalo do umyvadel a van, se nedalo vodou nazvat vůbec. Asi jen málokdo si dokáže představit, jaké to je, denně vláčet od cisterny vodu v kanystru, kýblu či jiné nádobě a pak ji doma přelívat, kdykoliv je třeba vařit, umývat nádobí a podobně. Mezi těmi, kteří to prožívali, je přitom řada lidí v požehnaném věku. Proto už jen za trpělivost, s jakou snášeli tuto situaci, si obyvatelé zmíněných částí Frenštátu pod Radhoštěm a okolí zaslouží palec nahoru.

Palec dolů, a to nejen za tento týden, si jednoznačně zaslouží firma, která provádí opravu silnice I/47 mezi Bělotínem a Fulnekem, konkrétně průtahu Odrami. Jako by nestačilo, že si tam lidé zpočátku na místy více než dvanácticentimetrových schodech ničili auta. V posledních dnech a týdnech bylo občas doslova uměním dostat se z některé části města třeba do centra. Člověk vyrazil z domu a bez jakéhokoliv varování nějakou značkou se náhle ocitl před zákazem vjezdu. Zkusil jinou cestu a dostal se do podobné pasti. Do kýženého cíle dorazil až po mnoha minutách improvizování. To ovšem netušil, že cesta, po které přijel, již neplatí. Přišel na to opět, až když narazil na zábranu s dopravní značkou Zákaz vjezdu. Takže opět improvizace. Palec dolů za organizování totálního dopravního chaosu je v tomto případě zasloužený.