Bylo po půl osmé ráno a na vlakovém nádraží v Odrách bylo nezvykle plno. Mnoho lidí stálo na peróně, další desítky postávaly na nákladové rampě a netrpělivě se dívaly směrem k Suchdolu nad Odrou. Odtud totiž přesně o půl osmé ráno vyjel historický parní vlak.

Zhruba čtvrt hodiny před osmou se v zatáčce před železničním přejezdem objevil oblak kouře a stará černá mašinka, která se každou minutou přibližovala. Ozvalo se zahoukání a lokomotiva 433.002 „Matěj“ s několika zelenými vagóny vjela do nádraží.

Vlak byl ve chvilce v obležení. Někdo jen fotil, jiný natáčel, další si chtěl prohlédnout lokomotivu zevnitř. Bylo ale i hodně těch, kteří bez otálení nastoupili a usedli na staré dřevěné lavice.

„Myslím si, že lidi přišli i kvůli těm doprovodným akcím. Po cestě se to určitě ještě zaplní,“ řekl šestnáctiletý Marek Gajdacs, který jako průvodčí prodával ve vlaku originální jízdenky i pohlednice. „Jízdenek bude určitě dost. A navíc byl i předprodej,“ poznamenal mladík, jenž letos historickým vlakem teprve začal jezdit a ta sobotní byla jeho čtvrtou jízdou.

Miroslav Vašků z Valašské společnosti historických kolejových vozidel o lokomotivě Matěj řekl, že vznikla na přelomu let 1947 až 48. „Jezdila v Plešivci, v Košicích, pak jezdila v Jihlavě a v Brně a svou pouť skončila jako vytápěcí kotel, čímž se zachránila před hořáky autogenu,“ uvedl Vašků. S opětovným zprovozněním lokomotivy začali v osmdesátých letech a v roce 1986 vyjela lokomotiva „Matěj“ na svou novou pouť.

Provoz této parní lokomotivy prý není žádná sranda. „Na hodinu jízdy jsou tak tři hodiny oprav. Kdyby ta lokomotiva jezdila pravidelně, tak s tím takový problém není. Ale když to chvilku jede, pak to vychladne a pak se to zase rozehřívá, tak ten materiál dostává zabrat. Pořád se napíná a smršťuje a tak dokola,“ vysvětlil Vašků a dodal, že lokomotiva potřebuje to nejkvalitnější uhlí, které je schopné pořádně roztopit vodu v kotli.

Matěj prý je univerzální mašinka. „Nemá žádné nej. Jezdí maximálně šedesátikilome­trovou rychlostí, ale může prakticky na kteroukoliv trať, i tam, kde jsou velké oblouky, může vézt osobní i nákladní vagony. Je to univerzál na vedlejší trati, kde je povolená padesátka,“ dodal Vašků, jehož společnost má, kromě Matěje, ještě Ferdinandku, kterou zprovoznili pomocí Nadace okřídleného kola. Je z roku 1890 a v polovině října by měla jet do Přerova.

Na další povídání už nebyl čas. Ozvalo se zahoukání, z komína Matěje se vyvalil hustý dým a vlak se rozjel směrem na Budišov nad Budišovkou. Ti, co v něm seděli, se mohli těšit na mnoho zajímavých doprovodných akcí, které je po cestě čekaly.