Kliknutím zvětšíteKopřiva. Pro většinu lidí banální rostlina, na kterou má spíše špatné vzpomínky. Ale kolektiv kolem Václava Michaličky, vedoucího příborského muzea, pojal kopřivu v mimořádné expozici jako unikátní materiál sloužící v době minulé člověku. V Novojičínském deníku jsme o ní informovali podrobně letos v lednu a už tehdy příborský muzejník věděl, že unikátnost expozice přesahuje hranice České republiky.
Netradiční muzejní akt z první poloviny letošního roku v Muzeu a pamětní síni Sigmunda Freuda zaujal také odbornou veřejnost, konkrétně Českou národopisnou společnost, která v sobotu 24. června udělila Václavu Michaličkovi, Monice Chromečkové a Petře Vidomusové cenu Pěti rudých růží za významný přínos pro rozvoj oboru etnografie za rok 2016.
SLAVNOSTNÍ AKT
„Slavnostní ceremoniál se uskutečnil na 72. ročníku Mezinárodního folklórního festivalu ve Strážnici. Za hlavní výbor České národopisné společnosti, z.s. předala ocenění její předsedkyně Mgr. Jana Nosková, Ph.D. a zástupce ředitele Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici Ph. Dr. Martin Novotný, Ph.D ředitelce Muzea Novojičínska PhDr. Sylvě Dvořáčkové a celému autorskému týmu,“ uvedla Monika Chromečková, jedna z oceněných a zároveň pracovnice Muzea Novojičínska.
Výstava Kopřiva připomněla v Příboře zapomenutou textilní surovinu, která byla využívána od pravěku až po 20. století. Návštěvníkům byl ve dvou výstavních sálech předložen velmi pestrý obraz zužitkování kopřivy dvoudomé na příkladech provedených rekonstrukcí archeologických nálezů i autentických artefaktů vzniklých v rozmezí 18. – 20. století ze sbírek 25 muzeí.
„Přípravě výstavy předcházel rozsáhlý výzkum na území České republiky i v zahraničí, jehož cílem bylo zdokumentovat sbírkové předměty z kopřivového vlákna a následně je v ucelené podobě představit široké veřejnosti.
Autentické předměty z kopřivového vlákna proto doplnily rekonstrukce, jejichž cílem bylo rozšířit vypovídací možnosti výstavy a také pomocí experimentu přiblížit zaniklou rukodělnou technologii,“ řekla dále Monika Chromečková s tím, že pracovníci příborské pobočky Muzea Novojičínska tak vytvořili komplexní prezentaci historického kulturního fenoménu, který v současné době představuje značný potenciál v rámci obnovitelných zdrojů.
CESTA KE KOPŘIVĚ VEDLA PŘES POHÁDKU
Václav Michalička už dříve pro Deník přiznal, že ke kopřivě z pohledu historie, se dostal přes pohádku. „Bylo to přes pohádku Sedmero krkavců, která je původně od Andersena, kde dívka zpracovává kopřivové košile. A na kopřivy jsem začal narážet také při své vědecké práci,“ řekl vedoucí příborského muzea.
Kopřiva je univerzální materiál, dají se z ní vyrábět hrubé pytle i překrásné jemné krajky, kterých je k vidění asi nejvíce. „Kopřiva je taková utajená. Ona vždycky sloužila jako rituální magická rostlina. I ten kopřivový textil s tím byl trošičku spjatý, proto se ty její nejstarší nálezy nacházejí v hrobové výbavě. Člověk si řekne plevel. Ale tyto kopřivové textilie byly velice nákladné a drahé,“ poznamenal na adresu kopřivy během výstavy Václav Michalička.
Magická kopřiva a její prezentace veřejnosti tak nyní vedoucímu příborského muzea, jeho kolegyním i celé organizaci Muzea Novojičínska přinesla prestižní ocenění.
20
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
