„Už jsme tu letos měli tři případy, kdy jsme museli pomoci vypravit a zaplatit pohřeb. Náklady na jedno pohřbení se pohybují okolo šesti tisíc korun. Obec to zatěžuje nejen finančně, ale i administrativně,“ uvedl Antonín Urban, vedoucí odboru sociálních věcí novojičínské radnice.

„Finance spojené s pohřbem obec zpětně dostane, ale až po složitém administrativním procesu. Poté, co pohřeb vypravíme a zaplatíme, se přihlásíme do dědického řízení a někdy se náklady tímto způsobem zpětně uhradí,“ doplnil Urban s tím, že dříve se pohřby lidí, o které nikdo nejevil zájem, stávaly jen občas. „Bylo by dosti náročné, kdyby takovýchto případů přibývalo,“ dodal Urban.

Že peníze nejsou navíc jediným problémem, které musejí obce s vypravováním pohřbu řešit, dokládají někteří starostové obcí z okresu.

„Zemřelý měl sestru, avšak žijící na Ukrajině. Obec proto uhradila náklady ve výši šestnáct a půl tisíce a uplatnila nárok na úhradu pohřbu v rámci dědického řízení,“ vzpomínal před časem starosta Mošnova Roman Máca. Jeho kolega z Životic u Nového Jičína, Pavel Hasalík, zařizoval obdobný pohřeb. Jenže peníze od příbuzných z ciziny dostal. „Náklady obci nevznikly žádné, protože mě rodina zesnulého o poslední službu požádala,“ vysvětlil.

Podle Petra Škrobánka, majitele pohřební sužby v Bílovci, ale lidé nezačali se zrušením pohřebného při vypravování pohřbů šetřit. „Kdo chce mrtvému prokázat úctu a pohřbít ho jak se patří, tak to udělá, i kdyby si na to měl půjčit,“ poukázal Škrobánek. Přiznal, že pohřebné pozůstalým pomohlo, ale nebyla to až taková částka, aby je nyní přinutila šetřit. „Opravdu jsem od ledna nezaznamenal, že by někdo přemýšlel nad rakví, kolik ho to stálo,“ doplnil. (ela, plk)