Po válce zůstala stát na náměstí jen radnice

Jen na západní straně náměstí, tehdy Adolfa Hitlera, dnes J. A. Komenského, se jako varovný prst příštím generacím tyčila radniční věž, postavená poprvé roku 1610 za finanční podpory Jana Skrbenského z Hříště. A proč poprvé? Radnice totiž během staletí několikrát vyhořela, naposledy právě při velkých požárech města v roce 1945. I přes to všechno se ale uvnitř stavby dochovaly valené klenby s výsečemi a štukovým dekorem.

Věž byla v průběhu časů pozměňována, nijak zásadně se však její podoba nezměnila. Posledními úpravami prošla v druhé polovině 40. let. „Při obnově radnice, která probíhala společně s obnovou náměstí, projekt zpracoval architekt Z. Sedláček z Brna, došlo ke zvýšení radniční věže o arkádový ochoz, bohužel poněkud masívních proporcí. „Barokní“ báň s lucernou odpovídá tvarově báni, která se zřítila při požáru v roce 1945,“ praví se na internetových stránkách města.

Při pohledu zblízka zaujmou na budově tři věci dvě repliky kamenných pamětních desek, jedna s městským znakem, druhá pak s aliančním znakem Skrbenských, pánů dřívějšího Fulneckého panství z roku výstavby radnice.

Originály desek spočívají v radničním sklepě. Do třetice je to pak nádherný kamenný portál s jemným rostlinným ornamentem.

I když je věž radnice, kde i v současnosti sídlí správa města, veřejnosti běžně nepřístupná, město ji čas od času zpřístupňuje v rámci různých příležitostí. Naposledy to bylo při dnech EHD v roce 2011.