Kopřivničtí zastupitelé na svém letošním prvním zasedání definitivně rozhodli, že možnost odkoupit licenční práva k odkazu kopřivnického rodáka a slavného malíře Zdeňka Buriana nepodpoří a již se jí nechtějí dále zabývat. Víc jak půlroční práce, zahrnující jednání s dědici, právníky a burianology a shánění podkladů a nejrůznějších dalších materiálů, tak přišla vniveč.

Jedním z těch, kteří se snažili odkup prosadit a zastupitele o správnosti a výhodnosti tohoto rozhodnutí přesvědčit, byl i starosta města Kopřivnice Josef Jalůvka. Tomu se po nepřijetí a odložení návrhu ad acta ve tváři značil smutek, smíšený s rozčarováním. „Nevím, co bych k tomuto ještě řekl,“ reagoval hned druhý den ráno a pokračoval: „Snad jen tolik, že jak to tak vypadá, s některými lidmi se prostě nedá spolupracovat, ať to zkoušíte nejrůznějšími způsoby.“ Reagoval tak mimo jiné i na únorové setkání, na které pozval všechny zastupitele, kteří chtěli o nákupu diskutovat a zjistit všechna pro a proti. Přestože se nejedná o standardní postup, kvůli doplňujícím otázkám zastupitelů starosta setkání na první únorový den letošního roku svolal.

Koupě se řešila dlouho

Nejednalo se však o jedinou schůzku, kde byla problematika odkupu práv řešena a probírána. „Už vloni v červnu jsme se tímto tématem podrobně zabývali, zjišťovali jsme, jak se to může vyplatit, přínosy ekonomické, socioekonomické a společenské. Zastupitelstvo pak výraznou většinou schválilo dál se tímto tématem zabývat a jednat s dědici,“ připomněl průběh několika jednání Jalůvka.

Do nekonečného kolotoče se tak zapojili i právníci. Den před prosincovým zasedáním zastupitelů se podařilo dosáhnout podpisu smlouvy, ve které se dědici uvolili částku za odkup práv snížit na, pro město únosných, šest milionů korun. „Tohle jsme považovali za částečné vítězství. O to větší údiv vyvolalo, když zastupitelé návrh o jeden hlas neschválili,“ dodal starosta.

Následovala již zmiňovaná únorová schůzka, přepracování původních materiálů a rozhodnutí návrh opětovně předložit. Přestože se schůzky účastnili pouze tři z jednadvaceti zastupitelů, jmenovitě Ivan Telařík, Jiří Tichánek a Milan Kapica, starosta Jalůvka měl z výsledku dobrý pocit. „Po dlouhé debatě jsme se shodli na tom, že i když neumíme vyčíslit, kolik let bude návratnost této investice trvat, jistota vrácení financí tam je. Důležitou a jasnou shodou pak bylo, že jde o kulturní dědictví Kopřivnice, o které má smysl usilovat,“ přiblížil průběh jednání starosta.
Na konci jednání mohli zastupitelé vyjádřit své stanovisko: „Jednotlivě jsem se jich ptal, mám to mimochodem i v zápise, jaké je tedy nyní jejich stanovisko, a všichni tři řekli jednoznačně ano, budeme pro a jdeme do toho.“

Jaké pak bylo překvapení, když se jeden ze zastupitelů na zasedání vůbec nedostavil a zbylí dva se zdrželi hlasování. „Nevím, co říci. Nerozumím tomu. Veřejně jsem to už komentoval na zastupitelstvu, kdy jsem tyto tři pány jmenoval a řekl jsem, že nechápu, proč dělají takové obstrukce. Nikdo z přítomných dvou se k tomu ale nevyjádřil,“ poznamenal Jalůvka. Zastupitel Ivan Telařík i Milan Kapica si však za svým rozhodnutím stojí: „Pan starosta nedokázal předložit tři základní pilíře návrhu, tedy ekonomickou rozvahu, podnikatelský záměr a plán práce. Navíc proti byli i členové rady, a ne jen opozice,“ snažil se objasnit své rozhodnutí Telařík.

Tomu se však Jalůvka brání: „Zastupitelé dostali potřebné materiály. Samozřejmě, byznys plán nezpracován nebyl, ale na tom jsme se předem dohodli. Důvodem byla skutečnost, že neumíme přesně vyhodnotit návratnost.“

Milan Kapica, kromě toho, že své rozhodnutí také opírá o rozhodnutí tří členů rady návrh nepodpořit a zdržet se hlasování, dodává ještě, že investice do nákupu práv mu připadala velká: „ Už na semináři se nám nepozdávalo, jak se tato koupě a následná činnost bude hlídat, protože ono to není jen tak, investovat v dnešní době šest milionů,“ komentoval svůj postoj Kapica a dodal: „Kdo nám pak garantuje, že za čtyři roky se vložená částka opravdu vrátí do pokladny městského úřadu a nebude chybět na potřebnější věci.“

Přestože se tito dva kopřivničtí zastupitelé zdrželi hlasování, z přítomných devatenácti bylo pro jen devět. Koupě licenčních práv k Burianovu odkazu tak byla odložena ad acta a jen čas ukáže, zda ji někdy někdo opráší nebo zda zapadne do propadliště dějin.