Časové posuny byly zavedeny především kvůli úspoře elektřiny. Odborníci jsou ale přesvědčeni, že přechody na letní čas už nemají z tohoto hlediska žádný přínos.

Podle nich je úspora elektrické energie pouze v období okolo rovnodennosti v rozsahu jednoho procenta, v letních měsících nemá letní čas na spotřebu elektrické energie v podstatě žádný vliv, protože přirozené osvětlení je i tak dost dlouhé, a prodloužení letního času do října znamenalo v porovnání s předchozími roky ztrátu, protože ztráty za říjen se vyrovnají úsporám za září.

A jak to vidí lékaři? Podle nich je hlavním problémem změny času skutečnost, že lidé méně spí a že si na změnu zvykají asi týden. Jednu hodinu však podle nich naše tělo během několika dnů vstřebá a rytmus se upraví.

Méně spánku ale hůře snášejí malé děti. Režimová opatření, aby všechno probíhalo ve stejnou dobu, vedou k určitému klidu dítěte a jsou důležitá. Jestliže matka každý den v poledne své dítě ukládá ke spánku, a najednou to vychází o hodinu jinak, obvykle to musí řešit nějakým postupným upravováním toho režimu.

Co je letní čas?

Letní čas je označení systémové úpravy měření a udávání času, při které se v letních měsících roku nepoužívá čas daný příslušným časovým pásmem, ale používá se čas, který je o určitou hodnotu (obvykle o jednu hodinu) posunut dopředu.

Kdo kdy zavedl letní čas?

Poprvé byl zaveden v Německu od 30. dubna 1916 do 1. října téhož roku, a Rakousko-Uhersku, jehož součástí tehdy byly i české země. Uplatňoval se až do roku 1918. Také Velká Británie si upravila hodinky a letní čas zde ve třetím válečném roce fungoval mezi 21. květnem a 1. říjnem 1916. Dále pak ve Švédsku od 15. května 1916 do 30. září téhož roku, ale v dalších letech v něm už nepokračovalo.

Co možná nevíte…

- v USA byla 19. března 1918 zákonem zřízena časová pásma, se kterými bylo zavedeno i používání letního času (počínaje 31. březnem) po zbytek 1. světové války. Letní čas platil v letech 1918 a 1919, byl však natolik nepopulární, že tento zákon byl poté zrušen.

- v Rusku byl letní čas poprvé zaveden v roce 1917, v některých obdobích ve 20. letech byla hodinová ručička posunuta o dvě, nebo dokonce i o tři hodiny dopředu. Po několikaleté přestávce byl v SSSR znovu čas změněn v roce 1930 a lišil se od pásmového času o jednu hodinu, tedy jako by letní čas platil po celý rok. V letech 1943 a 1944 byl k tomuto posunutému času ještě zaveden další letní posun o jednu hodinu, čímž se hodinky dostaly o dvě hodiny napřed vůči časovému pásmu.

- letní čas v Protektorátu Čechy a Morava fungoval nepřetržitě od 1. dubna 1940 až do 4. října 1942, dále pak v letních měsících let 1943 až 1949.

- každoroční letní čas byl v Československu zaveden v roce 1979.

- letní čas je záležitost zemí mírného pásma. V tropickém pásmu se délka dne v létě od délky zimního dne neliší natolik, aby mělo zavedení letního času smysl. Obdobně v polárních oblastech, kde polární noc trvá až půl roku, nemá letní čas smysl.

- ve všech státech Evropy s výjimkou Islandu, Ruska, Běloruska, části Grónska a norských ostrovů Jan Mayen a Špicberky se letní čas používá. Podle pravidel EU přechod nastává ve všech časových pásmech současně

- státy na jižní polokouli mají léto v době, kdy je na severní polokouli zima, tudíž i letní čas tam oproti severní polokouli platí v opačné části roku; proto časový posun mezi ČR a např. Chile může být podle aktuálního data buď 4, 5, nebo 6 hodin.

Letní čas u nás

Na letní čas se v ČR každý rok přechází poslední neděli v březnu, kdy po 01:59:59 SEČ (středoevropského času) následuje 03:00:00 SELČ (středoevropského letního času). Letní čas končí poslední neděli v říjnu, kdy se po 02:59:59 SELČ hodiny posunou na 02:00:00 SEČ. To platí od roku 1996, do té doby byl konec letního času poslední neděli v září.