Výtvarná soutěž, jež už běží 32. rokem, se koná v zemi vycházejícího slunce a porota, složená z předních malířů a ředitelů akademií a galerií, udělila Oldřichu Poulovi z novojičínské školky Sady cenu Grand Prix. „Naše škola se soutěže účastní od roku 1983, ale takový úspěch jako letos jsme celou tu dobu nezaznamenali,“ přiznala učitelka Základní umělecké školy v Novém Jičíně Soňa Zemánková, která nadaného malíře učí výtvarnému oboru.

O výjimečnosti úspěchu vypovídá fakt, že cenu Grand Prix uděluje japonská porota pouze dvěma dětem, vždy jednomu místnímu malíři a jednomu cizinci. Celkem dostali fundovaní umělci na stůl 23 266 prací od dětí ze 77 zemí světa. Je tak až neuvěřitelné, že speciální cena byla udělena také osmileté Tereze Cholevové, taktéž z Nového Jičína.

„Nakreslil jsem, jak si hraji s kočičkou a stéblem trávy. Kočičku máme doma a říkáme jí Punťa. Ona je totiž puntíkovaná,“ popsal Oldřich námět své úspěšné soutěžní práce, kterou vytvořil pomocí pastelek, tuže i obyčejné tužky. Netradičního pohledu výherce na život kolem sebe si všimla i Soňa Zemánková: „Oldřich má jiný pohled na věci než většina dětí. Ten obrázek kočičky například nakresli z nadhledu,“ řekla.

Neobyčejný úspěch dokázal v rodině vehnat slzy radosti do očí. „Jsem rád, ale ani nevím, jakou mi pošlou cenu. Maminka s tatínkem mě pochválili a babička se rozplakala,“ svěřil se Oldřich. K úspěchu mu ve školce poblahopřáli také spolužáci. „Když jsme jim říkali, jak se obrázek Oldříška líbil až v dalekém Japonsku, bylo ve třídě absolutní ticho. Všichni poslouchali a nakonec svému kamarádovi zatleskali,“ uvedla učitelka mateřské školy Sady Soňa Nevrlová s tím, že Oldřich je ve výtvarné výchově dál než jeho vrstevníci. „Má nesmírný výtvarný cit a je moc šikovný,“ poznamenala Nevrlová.