Na muže, jenž padl v bojích u Sokolova, si Příboráci vzpomněli naposledy před pěti lety. „Tehdy bylo u pamětní desky, která je umístěna na jeho rodném době, shromáždění,“ vzpomněl starosta Milan Strakoš a přiznal, že letos neorganizuje město nic. „Teda kromě připomínky, která bude v našem měsíčníku,“ dodal.

Historii života Jaroslava Lohrera přiblížil Vilém Vlk, který se kdysi jako redaktor podnikového časopisu Slezan zúčastnil zájezdové akce Po stopách ostravské operace. Tam měl možnost hovořit s účastníkem válečných bojů na východě, plukovníkem Rudolfem Peškem z Ostravy. Na základě rozhovoru s Peškem Vlk zajel do Místku. Tam totiž žila sestra Jaroslava Lohrera Marie Demlová, která se podělila o vzpomínky na svého bratra.

„Jaroslav byl živý mladý člověk, rád sportoval, dobře se učil na místeckém gymnáziu, kde si ho chválil profesor Josef Luňáček, chodil do místeckého Sokola a pak studoval vojenskou akademii v Hranicích. Než přišli němečtí okupanti, neporušil důstojnickou přísahu a přes Polsko se dostal do české vojenské jednotky generála Ludvíka Svobody. Aby naše rodina nebyla tímto odchodem perzekuována, dal si Jaroslav krycí jméno Lom,“ řekla Demlová.

Z řádového důstojníka, který nejdříve velel kulometné četě, později rotě, se stal oblíbený velitel u svých vojáků, již proto, že měl bohaté zkušeností s vedení boje na vojenské akademii, rád zpíval a byl veselé povahy. Lohrer byl společně s Otakarem Jarošem pověřen obranou nejtěžšího úseku v druhé světové válce, a to v okolí ruské vesnice Sokolovo.

Tam řídili boje z historického kostelíka, ale Lohrer jako zástupce Jaroše nevydržel na svém velitelském postu, odešel mezi své vojáky do obrany, kde jej při přepadovém útoku rozdrtili pásy německého tanku. To bylo 8. března 1943. Letos uplynulo 65 let od Lohrerovy tragické smrti u Sokolova. Po něm jsou v Sokolově a Charkově pojmenovány ulice a v muzeu v Sokolově je zvláštní oddělení věnované tomuto hrdinovi z Frýdku-Místku.

Vojensky byl vyznamenán in memoriam Československým válečným křížem 1939, dále Sokolovskou pamětní medailí, sovětským řádem Rudého praporu a posmrtně byl povýšen do hodnosti kapitána československé armády. V jeho rodném Příboře byla odhalena na rodném domku pamětní deska připomínající jeho hrdinský čin. Také Frýdek-Místek pojmenoval jednu z ulic na sídlišti Anenská jménem Jaroslava Lohrera.

„Bohužel pomník na bývalém hřbitově v Místku s ostatky jeho rodiny byl před několika roky zlikvidován,“ uzavřel Vlk.