V Moravskoslezském kraji je celkem 4765 včelařů, kteří mají bezmála čtyřicet šest tisíc včelstev. Škody, které vznikly onemocněním včelstev, se v současné době teprve sčítají, předpokládá se, že úhyn včelstev bude dosahovat zhruba čtyřiceti procent. Vedle jiných nemocí se na tom nejvíce podílí parazitární onemocnění varroáza, česky zvané kleštík včelí.

Prázdné úly

Nejvíce aktivních včelařů v Moravskoslezském kraji je v okrese Frýdek-Místek (1541), ti vlastní dvanáct a půl tisíce včelstev. Předseda okresního výboru Českého včelařského svazu ve Frýdku-Místku Jaroslav Kopeček uvedl, že v jejich základní organizaci přezimovalo v pořádku jen 285 včelstev z 646. Více než dvě pětiny úlů zůstaly prázdné. Někteří drobní chovatelé přišli o své chovy úplně. Krajský koordinační výbor základních včelařských organizací v našem regionu se zabýval myšlenkou požádat Krajský úřad v Ostravě o finanční výpomoc pro vytvoření záložních zdravých včelstev, jejichž pomocí by se mohly některé postižené oblasti znovu zavčelit. Vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství krajského úřadu Tomáš Kotyza ovšem uvedl, že takový požadavek o finanční výpomoc nikdo nevznesl a jeho případné vyřízení by bylo obtížné, protože by to mohlo být v rozporu s finanční pomocí ministerstva zemědělství, případně Evropské unie.

Peníze nepřicházejí

Místopředseda okresního výboru Českého svazu včelařů v Ostravě Bohuslav Toman uvádí, že měl štěstí, protože testoval pro výzkumný ústav určité léčebné postupy proti varroáze. Začal s nimi už loni v srpnu u třiceti dvou včelstev. V pojízdném včelínu, kde léčebnou kúru neprováděl, měl šestnáct včelstev, ze kterých přečkalo zimu jediné. Z celkových čtyřiceti dvou včelstev pozbyl dvacet devět. Došlo také k rozsáhlým loupežím medu. Cizí včely totiž poznají oslabená včelstva, vlétnou do úlů a vykradou veškeré zásoby. To, že Bohuslav Toman začal s preventivním léčením již loni v srpnu, mu pomohlo snížit ztráty. Pro včelaře v České republice bylo uvolněno jako finanční výpomoc dvacet pět milionů korun. „Zatím jsme neviděli ani vindru,“ posteskl si Toman.

Rudolf Šafařík z Plesné uvádí: „Moje chovy jsou zdecimovány, z třiceti šesti včelstev mně zůstalo jen šest.“ Podle něho je důvodů umírání včel více, myslí si, že něco má na svědomí také elektromagnetický smog, signály z mobilů včely matou, takže netrefí do svých úlů. V USA, Německu a Itálii došlo k odvčelení celých oblastí. Josef Horák z Polanky nad Odrou přišel o sedmdesát procent včelstev. Na nějakou pomoc ze strany státu nevěří.

Nádoby z nerezu

Miroslav Segeťa, předseda místní organizace včelařů ve Fulneku, uvádí, že u nich uhynula zhruba třetina všech včelstev. Devět včelařů přišlo o veškeré své chovy, a vinu na tom nemá jen varroáza, ale nějaké další zatím neprozkoumané nemoci. Může to potvrdit jako takzvaný odborný prohlížitel. Chovy včel je potřeba léčit, dodržovat úzkostlivou čistotu, nádoby a některé nářadí se doporučuje mít z potravinářského nerezu. „Je to problém celé Evropské unie a profesionální včelaři již zaslali do Bruselu petici, aby se dotace do hynoucích včelstev zvýšily,“ potvrzuje Segeťa. Nesnáz je i v tom, že supermarkety jsou plné nekvalitního medu dovezeného z Argentiny a Číny, kilo se vykupuje zhruba za jeden americký dolar. Za tuto cenu nedokáže v Evropě med nikdo ani vyrobit. Čínský med navíc obsahuje antibiotika.

Dotace nováčkům

Náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Pavol Lukša upřesnil, že byl vytvořen účinný program na podporu včelařství v našem regionu. Dotace jsou ovšem zaměřeny především na začínající včelaře, kterým může být uhrazeno až sedmdesát července. Příspěvek pět procent nákladů vynaložených od 1. ledna 2008 až do 15. může činit tři tisíce až patnáct tisíc korun. Žadatel ovšem musí jasně prokázat, že k poslednímu dni loňského roku žádné včelstvo nevlastnil.