VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Proč jsou Velikonoce svátkem pohyblivým?

Novojičínsko - To, že největší křesťanské svátky jsou svátky, jež v kalendáři každý rok najdeme někde jinde, jsme si již zvykli. Proč tomu ale tak je, ví přesně jen málokdo.

18.4.2011
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/Pavel Sonnek

Vysvětlení, že se tyto svátky řídí měsíčními fázemi, prvním úplňkem a prvním jarním dnem sice některé uspokojí, ale i přesto se najdou hlasy, které namítnou, že Ježíš, který ve Velikonočních svátcích hraje zásadní roli, byl přeci ukřižován a následně zmrtvýchvstal v určitých dnech a ty se jednoduše nemění ani neposunují. O vysvětlení jsme proto požádali odborníka na slovo vzatého, teologa Marcela Puváka.

„Důvody proč se Velikonoce slaví každý rok jinak, jsou dva,“ upozornil hned v úvodu Puvák. „Ten první je prostý a je závislý na měsíčních a slunečních fázích. V podstatě jde o to, že po začátku jara, tedy jak všichni víme po jednadvacátém březnu, následuje, stejně jako v ostatních měsících, jev zvaný úplněk. No a v neděli, která přichází po prvním jarním se slaví Velikonoce,“ řekl Puvák.

Více informací na téma Velikonoce najdete v úterním Regionu.

Druhým aspektem jsou skutečnosti související s křesťanstvím a židovstvím. „Velikonoční svátky byly jak svátky židů, tak svátky křesťanů,“ vysvětloval Puvák a pokračoval: „Křesťanství navazuje na židovství a to v tom smyslu, že Ježíš Kristus byl žid. Židé měli slavnostní večeři na památku východu Izraelitů z Egypta. Připomínka této skutečnosti, která se slavila v židovském pesachu, což se překládá jako Velikonoce, se pak slavila každý rok.“ To je tedy otázka židovství, ale jak to souvisí s Ježíšem a křesťanstvím a samotnými pohyblivými svátky? „Ježíš jako pravověrný žid také slavil velikonoční večeři, no a v kontextu této skutečnosti, protože věděl, že se schyluje k jeho smrti, chtěl dát oné večeři jakoby nový rozměr,“ řekl Puvák. „Z ní se tak stala poslední večeře, kdy Kristus proměnil chléb na své tělo, víno na svou krev a řekl učedníkům, aby totéž činili na jeho památku,“ doplnil vzápětí. Podle Puvákových slov tak jakoby v tu chvíli křesťanství, které se zrodilo, trošku potlačilo židovskou tradici a velikonoční večeře dostala jiný rozměr: „Už to nebyla oslava východu z Egypta, ale slavení Ježíšovy vykupitelské oběti,“ dodal Puvák.

A právě z této doby pochází spor, kvůli kterému se Velikonoce dodnes posunují. „Šlo tady o spor dvou stran, kdy jedna tvrdila, že Velikonoce mají být vždy 14. nisana, což byl židovský měsíc,“ vysvětloval Puvák. „V roce, ve kterém Ježíš zemřel byl 14. nisan pátek. Skupina kvartodecimánů pak tvrdila, že Velikonoce se musí slavit přesně, tedy ve stejné datum, nehledě na to, zda vyjde na pondělí nebo sobotu,“ dodal. To se ale nelíbilo straně druhé, jež si stála za tvrzením, že dnem křesťanů je neděle, protože Ježíš vstal z mrtvých právě v neděli. „A proto se musí slavit v neděli, nezávisle na tom, jestli to bude patnáctého nebo třináctého. Prostě v neděle, která bude nejbližší 14. nisanu,“

Chvíli na to ale vzniknul další spor, protože židovské měsíce neodpovídají gregoriánskému kalendáři. Zatímco náš rok má 365 dní, židovský rok má d vanáct měsíců po osmadvaceti dnech. 14. nisan tak byl pokaždé jindy. „Když už se tedy domluvili, že Velikonoce budou v neděli dobrá, jenomže teď v kterou neděli?“ doplnil situaci Puvák. Řešením se tak stalo rozhodnutí, že to bude neděle nadcházející právě po prvním jarním úplňku. „Z těchto důvodů se velikonoční svátky hýbou. Dnešním hlavním kritériem zůstává, i přes aspekty z minulosti, právě první jarní úplněk,“ uzavřel vysvětlování Puvák.

Autor: Jana Hromočuková

18.4.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Rychlovlak. Ilustrační foto.

Proč nejezdí vlaky rychleji

Den se záchranáři ve Frenštátě pod Radhoštěm přilákal řadu zvědavců.
12

OBRAZEM: Frenštátské hřiště ovládli hasiči i záchranáři

Po pivobraní má Nový Jičín i medobraní

Premiérová snůška přinesla 15 kilogramů pochoutky, která bude dále sloužit k propagačním účelům města Nový Jičín.

S bagrem a hráběmi na pstruhy. Ryb pak přibylo

Ochránci přírody společně s lesníky a rybáři vytvořili v Beskydech umělá trdliště a školky pro pstruhy.

Na Severce budou mít lanovou dráhu

Pokud všechno vyjde, bude Ski areál Severka prvním v Těšínských Beskydech (nepočítáme-li Javorový), kde budou mít lanovou dráhu. O její vybudování majitel usiluje už několik let. Zdá se, že by se stavba konečně mohla pohnout kupředu.

Borůvky u Pradědu mizí pod křovinořezy

Do nejvyšších partií Jeseníků vyráží v těchto týdnech parta s křovinořezy. V chráněných lokalitách sekají borůvčí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení