Po Praze, Středočeském a Jihomoravském kraji je nyní sever Moravy a Slezsko v žebříčku platů na čtvrté příčce. Na celorepublikový průměr 22 531 korun však kraj ještě stále více než dva tisíce korun ztrácí.

Růst mezd táhnou velké firmy

Ekonomice se daří, firmám rostou zisky. Zaměstnavatelům v kraji začínají citelně chybět kvalifikované síly, takže ty, co už má, musí udržet slušnou mzdou. „Neznám odvětví, kde by mzdy stagnovaly,“ tvrdí předseda Krajské hospodářské komory v Ostravě Pavel Bartoš.

Platy v kraji táhnou vzhůru velké strojírenské, hutní a těžební společnosti, v nichž pracuje několik tisíc zaměstnanců. Na růstu mezd se podílejí hlavně silné odbory. „Ve společnosti ArcelorMittal Ostrava byly průměrné výdělky za prvních pět měsíců letošního roku 28 826 korun. Nejvyšší jsou u profesí hutník-ocelář, koksař, valcíř kovů,“ říká mluvčí Věra Breiová. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku stouply průměrné mzdy ve firmě o více než 14 procent. Rovněž v bývalých Válcovnách plechu, nyní ArcelorMittal Frýdek-Místek stouply letos průměrné mzdy téměř o čtyři tisíce korun.

V Třineckých železárnách letos rostou mzdy minimálně o šest procent. Zaměstnanci hutě mají i další výhody a benefity. Výrazně rostou výdělky i zaměstnancům bohumínské společnosti ŽDB Group.

Průměrná mzda v OKD překročila již loni 29 tisíc korun. „Nejvyšší výplaty si nosí domů lidé pracující pod zemí, tedy především horníci, ale také důlní elektrikáři a důlní zámečníci,“ uvedl mluvčí Vladislav Sobol.

Rovněž v kopřivnické Tatře dosáhly letos za prvních pět měsíců průměrné mzdy téměř čtyřiadvacet tisíc korun, což patří k nejvyšším v novojičínském okrese.

Třiadvacet tisíc korun byla doposud průměrná mzda ve společnost Visteon Autopal. Nyní se po několikaměsíčním dohadování odboráři konečně domluvili s vedením o sedmiprocentním nárůstu mezd pro všechny zaměstnance i dalších výhodách a benefitech. Výdělky ve firmě s téměř pěti tisíci pracovníky se zvýší se zpětnou platností od dubna. I tak už ve Visteonu přesahovaly mzdy krajský průměr o více než tři tisíce korun.

Budoucí automobilka Hyundai průměrnou mzdu kvůli subdodavatelům neuvádí, ale je prý vyšší než průměrná mzda v regionu.

Mzdové nůžky se dál rozevírají

Přestože Český statistický úřad již průměrné mzdy v jednotlivých okresech nesleduje, nejvyšší platy jsou stále na Ostravsku.

Na opačném konci žebříčku pak stojí již tradičně zemědělské Bruntálsko. Rozdíl ve mzdách v těchto dvou regionech dosahuje více než šest tisíc korun.
Ještě větší rozdíly panují v jednotlivých oborech. Vyučená textilačka po dvaceti letech praxe najde na výplatní pásce maximálně čtrnáct tisíc korun, zatímco středoškolák pracující v oboru IT si odnese domů přes 47 tisíc korun.

„Kolik že je dnes průměrná mzda? Přes dvacet tisíc korun? Tolik peněz! Kde bych to vzala? Jako tkadlena v nepřetržitém provozu mám se všemi příplatky něco přes patnáct tisíc,“ ukazuje výplatní pásku Jana Doležalová z frýdeckomísteckého Slezanu.

Odborníci odhadují že mzdu pod průměrem pobírá více než šedesát procent práceschopného obyvatelstva.

Na nízké platy si stěžují například zaměstnanci v pohostinství. „Číšníci byli velmi málo placeni už za socialismu, protože se razila politika, že si stejně přijdou na své na tuzérech. To přetrvává dodnes,“ uvedl před časem předseda společenstva Unihost Ostrava Zdeněk Kopka.

Mezi špatně placené profese patří i pokladní a prodavači v obchodních řetězcích. Nelze se proto divit, že za dvanáct tisíc hrubého sedí často za kasami brigádníci, studenti nebo důchodci.