Nejlepším sněhovým dílem zpohledu diváků a sochařů se stal Sunar, jehož autorem byl Slovák Juraj Mucha, odborná porota pak prvenství přiřkla Polce Monice Jaszczak. Ta ze sněhu postavilaJaro.

„Letos na poslední chvíli se nám počasí zkazilo. Apřestože jsme to měli výborně našlápnuté, tak nás přibrzdilo,“ přiznal hlavní organizátor Miroslav Hrabal. Podle něj bylo letošní stavění ze sněhu, oproti loňskému, kdy autoři měli kdispozici pouze kusy ledu, horší. „Ledová kostka zůstává stále ledovou, ale když odtává sníh, tak nečistoty zůstávají na povrchu a sníh černá. Je to nepříjemné,“ poznamenal. Hrabal přiznal, že po dvou ročnících, kdy počasí Sněhovému království nepřálo, uvažuje nad budoucností samotné akce. „Jsme ztoho smanželkou deprimováni. Necháme ale nejdříve všechny pocity odeznít, a až potom zvážíme možnosti,“ naznačil.

Jedním ztýmů, který před hotelem Tanečnica předvedl své umění, byli ižáci Základní školy Sedmikráska zRožnova pod Radhoštěm. Jejich dílo se jmenovalo Kuličková dráha. „Vymyslely to paní učitelky,“ prozradil Vojtěch Bařinka (13 let), kterého doplnili kamarádi Hynek Telčer (11) a Matěj Štorek (10). „Už jsme stavěli slona. Tohle je ale lepší, protože tady jsou dvě věci najednou, kuličková dráha iklouzačka,“ popsali kluci. Jediným stínem ze stavění prý pro ně bylo to, že byli hnedmokří.

Stejně jako loni se do cesty jedenácti týmům postavilo počasí. Vpátek byly ještě podmínky pro tvarování sněhu takřka ideální, od soboty ale tály sochy umělcům doslova pod rukama. Avneděli, kdy práci hodnotila porota, už nebylo skoro co posuzovat. „Práce byla taková, nechci říct zbytečná, ale prostě se nezhodnotila,“ povzdychl si Jaroslav Holec ze Slatinic na Olomoucku. Jeho výtvor se měl původně jmenovat Sympozium. „Ale vneděli ráno se to bude maximálně jmenovat globální oteplování,“ poznamenal vsobotu odpoledne súsměvem. „Trošku jsem představu měl, jen jsem to na místě upravil podle materiálu. Příroda ale byla nakonec silnější a mocnější nežjá.“

Na počasí si postěžoval iMilan Kuzica ze slovenského Martina, jehož sněhový propletenec dvou postav se jmenoval On a ona. „Je to vlastně muž a žena ve hře,“ popsal výtvor „Až přímo na místě jsem si řekl, co budu dělat. Mohly za to ipodmínky,“ poukázal. Skulpturu upravoval celé sobotní odpoledne a pomalu sledoval, jak taje. „Škoda. Sníh byl výborný ve čtvrtek ivpátek. Dneska můžeme jen čekat, kdy to spadne,“řekl.

Ani teplé a mlhavé počasí ale neodradilo tisíce lidí, kteří vyrazili kvůli jubilejnímu Sněhovému království na Pustevny. Někteří však zažívali obdobné pocity, jako autoři soch. „Nic moc. Je špatné počasí, je to prostě na houby,“ prohlásila Iveta zKarolinky na Valašsku, která akci navštívila poprvé. „Jsem zklamaná, ale proti počasí nikdo nic nezmůže. Ta myšlenka, stavět sochy ze sněhu přímo na Pustevnách, se mi ale líbí,“ potvrdila. To Miroslavu zHavířova připadaly davy vokolí hotelu Tanečnica málem ksmíchu. „Je to pěkné, takový velký zmatek,“ přiznal. Akdyž se díval na některá sněžná díla, měl málem pocit, že by se příštího ročníku mohl zúčastnit taky. „Takové tři sloupy bych udělaltaky.“