Radek Brzobohatý byl upřímný a rovný chlap, vzpomíná spolužák

S hercem s velkým „H", s Radkem Brzobohatým, se potkal před více než šedesáti lety v Krnově. Oba se tam tehdy učili pletařskému řemeslu jako seřizovači a bydleli v jednom pokoji na internátě. Radoslav Brzobohatý přešel do Krnova z gymnázia ve Valašském Meziříčí. „Proč Radek tehdy studia nechal, nevím, hloupý rozhodně nebyl. Snad to bylo z nějaké recese nebo při náboru, které se tehdy na školách hodně dělaly, nevím. Každo pádně jsme se učili stejnému oboru a přidělili nás na jeden pokoj, tak jsme se skamarádili," ponořil se do vzpomínek Josef Taichman.

S jedním z největších českých herců studoval pan Josef dva roky. Společně chodili nejen do vyučování, ale také do kina, za holkama a na výlety. Respektive na cyklovýlety. „Bicykl byl v padesátých letech docela vzácnost, ale my jsme ho celá parta moc chtěli. Museli jsme proto vymyslet, jak si ho koupit," zavzpomínal pan Taichman. Řešení se nakonec ukázalo docela jednoduché. „Každý z nás dostával nějaké kapesné, a tak jsme se začali skládat a dohromady šetřit. Jednou za měsíc jsme potom vylosovali jednoho z nás a ten si za ty peníze kolo koupil. Vybíralo se a losovalo tak dlouho, až jsme je měli všichni," smál se vitální senior.

Mladým studentům se nevyhnuly ani klasické třídní průšvihy. „To víte, že jsme jako kluci blbli. Co si tak vzpomínám, tak jsme třeba přehazovali písmenka v heslech, která byla ve třídách. Z proletářů všech zemí jsme udělali pletaře. K heslu hlásajícímu čistotu jako půl zdraví jsme zase připsali a špína celé," prozradil Taichman. Terčem vtípků studentů se stávali také vychovatelé na internátech. „To se nám jednou nechtěla drhnout kartáčem dřevěná podlaha, ale věděli jsme, že si nás vychovatelka přijde zkontrolovat. Tak nás napadlo, že se vysvlékneme a v řadě na ni nazí počkáme," vzpomínal Taichman a pokračoval: „A hádejte, jak to dopadlo. Vychovatelka, když nás uviděla, byla v takovém šoku, že stačila jen zabouchnout dveře, a my ten den žádnou podlahu nedrhli."

Přes mladý věk projevoval Radek Brzobohatý talent a sklony k herectví už na škole. Podle Josefa Taichmana měl krásný přednes a příjemný hlas. „Na škole se proto stal členem divadelního kroužku a v něm opravdu vynikal. Poprvé jsem ho viděl, když hrál v nějaké ruské hře. Název už nevím, ale pamatuji si, že s ní byl dokonce až v Polsku a moc se tam všem líbil," řekl Josef Taichman.

Fanouškem umu Radka Brzobohatého usměvavý senior zůstal do poslední chvíle. „Měl jsem ho jak na divadle, tak v televizi moc rád. Párkrát jsem ho navštívil ve Vinohradském divadle, ještě v době, kdy žil s paní Bohdalovou, a byl to zážitek," popsal Taichman.

Na otázku, zda na něj přední český herec nezapomněl či se v dobách své největší slávy nějak nepovyšoval, odpověděl: „Radek byl čestný a rovný chlap, opravdu. Nikdy mi nedal najevo, že je slavný, zůstal obyčejným klukem, kterého jsem měl rád. Dokonce přijal mé pozvání a před lety přijel do Příbora na oslavy Lonky. Tehdy jsme se bohužel viděli naposledy."