Důvodem, proč se obyvatelé Vrchů rozhodli osamostatnit byl prý přístup Fulneku, pod nějž obec spadala. „Postavili jsme baráky a nebyli jsme schopni se s Fulnekem nějak rozumně domluvit. Tak jsme se domluvili partija, že se odtrhneme,“ ohlížel se téměř dvě desítky let nazpět Jiří Dunaja, jenž působil ve Vrchách po osamostatnění jako místostarosta.

Dnes má prý rozpačité pocity. Uznává, že tehdy to byla velká odvaha se osamostatnit, protože ve Vrchách prakticky nic nebylo. „To jsme si ještě brali milion a půl úvěr. Na účtu totiž bylo čtyři sta padesát tisíc na rok. Pro celý úřad, pro starostu místostarostu a členy komisí jsme měli celkově dvanáct tisíc korun. Takže bylo to těžké, a fakt jsme to dělali ne pro peníze, ale pro obec,“ pokračoval Dunaja.

Jak se bývalý místostarosta dívá na samostatnost Vrchů dnes? „Kdysi se mi to zdálo dobré, dnes hodně lidí říká, že by nám možná bylo lépe pod Fulnekem. Zrušilo se tu družstvo, jsme malá obec. Ubývá chatařů a ta obec se spíše vylidnila. A to co se tu děje od té doby, co jsme odešli, nemá smysl komentovat. Dneska už raději nechodím na schůze a starám se jenom o to, co mám u baráku,“ uzavřel Dunaja.

Přečtěte si také:

Demeter: Věřím, že to Libhošť zvládne

Kujavy musí tvrdě šetřit

Ženklava a Rybí si chtěli rozhodovat sami

Libhošť řekl ANO osamostatnění