Tento svátek se slaví jako připomenutí dvou historických událostí spojených se studenty. První z nich se odehrála v roce 1939, kdy nacisté uzavřeli české vysoké školy, druhá pak přišla o padesát let později při sametové revoluci.

Letošní listopadové připomenutí Dne boje za svobodu a demokracii se bude oficiálně konat stejně jako v minulých letech pouze ve Frenštátě pod Radhoštěm a Kopřivnici. Ve městě pod Radhoštěm uctí tento svátek už ve středu 16. listopadu, třicet minut před polednem.

„Starostka Zdeňka Leščišinová společně s dalšími zástupci města položí kytičku k památníku obětem komunismu, jenž je na budově Základní školy Tyršova 1053," sdělila redakci Dagmar Sazovská, manažerka cestovního ruchu a propagace. O den později se oslavy přesunou do Kopřivnice, kde se od 17 hodin u pamětní desky obětem komunismu, umístěné na budově Základní školy dr. Milady Horákové, uskuteční pietní setkání.

Po položení kytic k desce čeká na účastníky průvod s lampiony a svíčkami, jehož trasa povede přes Štefánikovou a Štramberskou ulici až na náměstí Tomáše Garrigua Masaryka. Tam bude připravený krátký kulturní program, ve kterém mimo jiné vystoupí zpěvačka Lenka Hrůzová s repertoárem Marty Kubišové.

Svíčky hoří i v Příboře

Listopadové události si každoročně připomíná také místní organizace ODS Příbor, která pořádá i letos akci Svíce pro 17. listopad. Akce se koná 17. listopadu od 17 hodin pod podloubím radnice na náměstí Sigmunda Freuda. „Každý, kdo přijde, zapálí svíci, když nebude mít svou, nějakou mu seženeme. Kdo bude chtít, dostane koláč a čaj," uvedla spoluorganizátorka akce Jana Svobodová.

Tak jako si připomínáme například konec I. a II. světové války, je dobré si připomínat 
i 17. listopad 1989 a události po něm. Dnes trochu odlehčeně.

Rozpačité revoluční začátky

.Zdroj: .

Poměrně silné informační embargo držely v prvních dnech po 17. listopadu 1989 místní periodika.

Vydání Rozkvětu, týdeníku OV KSČ a ONV v Novém Jičíně, vypadalo, jako by se téměř vůbec nic nedělo. Na první straně byl pouze krátký článek s názvem Proti napětí a destabilizaci, který informoval o předním funkcionářském aktivu okresu Nový Jičín.

„Plně podporujeme kurz nastoupený UV KSC a jsme odhodlaní jej rozvíjet. Rozhodně se stavíme proti silám a skupinám, které se snaží naše úsilí narušovat a mařit," prohlašují v dopise zaslaném ÚV KSČ účastníci aktivu. Jinak toto vydání obsahuje vesměs články s „budovatelskými" tématy.

Týdeník Tatrovák, noviny pracujících kombinátu Tatra, který vyšel o den později, již měl na titulní straně „Prohlášení účastníků politickohospodářského aktivu kombinátu TATRY Kopřivnice k současnému vnitropolitickému boji v ČSSR", v němž autoři mimo jiné uváděli: „Cesty, které nám chtějí vnutit signatáři Charty 77 a některé skupiny intelektuálů při zneužívání mladé generace k prosazování svých zájmů, nepovažujeme za odpovídající zájmům celé společnosti".

V kontextu s událostmi, které předcházely listopadu 1989, a se samotným zákrokem se dnes jeví jako cynické tehdejší reakce Lidových milicí, uveřejněná na titulní a 2. straně Tatrováku. Autor příspěvku R. Kahánek v něm uvedl, že na odpoledním shromáždění všichni přítomní vyjádřili souhlas s rezolucí, která byla odeslána UV KSČ. V ní se také píše: „Nesouhlasíme s provokacemi, útoky proti KSČ a Lidovým milicím".

Autor textu v závěru píše, že v neformálních diskuzích převládl názor, že existující rozpory a problémy by se rozhodně neměly řešit násilím.

Mysleli i na Lenina

.Zdroj: .Osm bývalých členů rady Městského národního výboru, kteří v roce 1968 neúspěšně požadovali přejmenování náměstí v Novém Jičíně po prvním československém prezidentovi T. G. Masarykovi, zaslalo 3. prosince 1989 otevřený dopis poslancům a poslankyním Městského národního výboru v Novém Jičíně.

Ve svém dopise jeho signatáři zveřejnili požadavek, aby tehdejší poslanci vrátili k 7. březnu 1990 náměstí název T. G. Masaryka.

Současně mimo jiné doporučili, aby:
>>  k témuž dni na budově radnice odhalena reliéfní bronzová pamětní deska s portrétem T. G. Masaryka a nápisem, že to je u příležitosti 140. výročí jeho narození a aby se náměstí vrátil název Náměstí T. G. Masaryka.
>>  byla urychleně vypsána užší umělecká soutěž na tuto reliéfní desku.
>> byla při nejbližší následné vhodné příležitosti jménem V. I. Lenina pojmenována některá z ulici či některé z náměstí Nového Jičína. Podepsaní: Ervín Bártek, Oldřich Kalandra, Jarmila Konopáčová, Josef Kulíšek, Jaroslav Merenda, Jan Reich, Zdeněk Rýc, Milan Vyhlídal.

Gottwald se Stalinem to neustáli

.Zdroj: .Ve vydání z prosince se v Rozkvětu objevil text, ve kterém autor popisuje, jak Městský národní výbor v Odrách obdržel postupně tři anonymy týkající se sousoší Stalin – Gottwald stojícího na náměstí.

Pisatel striktně žádal odstranění sousoší, jinak, že ho odpálí v době od 12. do 30. prosince plastickou trhavinou. Informace si převzala 13. listopadu tehdejší Veřejná bezpečnost v Odrách a její náčelník sdělil předsedovi oderského národního výboru, že v uvedených dnech zabezpečí ostrahu a objekt bude sledován.

„Za podivných okolností byli příslušníci VB hned prvního večera odvoláni jinam. Tak se podařilo „dobrodincům" železnou tyčí, podepírající nedaleký strom zezadu urazit hlavy na sousoší," píše autor textu s tím, že neznámý pak hlavy postavil k nohám sousoší, sochám natřel ruce červenou barvou a přidal nápis

„Už nás bolí nohy a vyšli jsme z módy". V pondělí 18. prosince nechal národní výbor sousoší naložit a odvézt.