Škola byla přípravou na tábor

Nové skautské centrum Vanaivan v Kopřivnici otevřelo dveře dětem ze základní a mateřské školy Motýlek. Od pondělí 17. do pátku 21. května zde totiž probíhá první škola v přírodě pro handicapované děti.

Akci, která se náplní v mnohém nelišila od běžných škol v přírodě, připravila pro děti z kopřivnické speciální školy místní skupina skautů. Protože v příštím roce mají skauti v plánu uspořádat pro tyto děti letní tábor, potřebovali získat zkušenosti a zjistit, jak vlastně práce s handicapovanými vypadá. „Myšlenka na podobnou akci tady byla již delší dobu,“ uvedla Dagmar Jančálková, ředitelka Základní školy a Mateřské školy Motýlek v Kopřivnici. „Protože jsme výstavbu centra Vanaivan od začátku podporovali, skauti nás oslovili a chtěli vědět, jestli bychom měli zájem o spolupráci,“ vysvětlila Jančálková a pokračovala: „Vzhledem k tomu, že víme, že každý pobyt našich dětí mimo naši budovu je přínosný, s radostí jsme souhlasili.“ Díky skutečnosti, že centrum je V Kopřivnici a je přizpůsobeno handicapovaným, uspořádání akci nic nestálo v cestě.

V pondělí 17. května tak skauti, převlečení za indiány, přivítali první školáky. Na školáky čekal program bohatý na hry, soutěže a dovednosti indiánů. „Celý týden se nese v indiánském duchu,“ přiblížila program Lucie Bujnošková, jedna z pořádajících skautek. „Pro děti jsme se snažili připravit co nejvíce aktivit, které by jim ani v nejmenším nepřipomínaly školu,“ smála se Bujnošková. Děti se hned na začátku rozdělily do čtyř družstev se zajímavými názvy. „Máme družstvo Rudé slunce, družstvo Modrá voda a Zelená tráva, a také skupinu Žluté hvězdy,“ vysvětlila Iveta Davidová, pracovnice centra Motýlek.

Indiánská tematika byla na znatelná všude. Nejen, že skauti chodili v kostýmech, ale indiánským zvykům byl podřízen každý den. „Ráno začíná setkáním stařešiny, zasekáváním sekyrky a pokřikem,“ uvedla Davidová. „Venku je dokonce postaveno tepe,“ dodal vzápětí. Bohužel, deštivé počasí se podepsalo i na průběhu školy v přírodě, a skauti proto museli naplánované venkovní aktivity přesunout dovnitř, do centra.

S nelehkým úkolem se vypořádali na jedničku, což potvrdily pracovnice centra i samotní účastníci. „Moc se mi tady líbí, nejlepší zatím bylo kreslení , dělání čelenek a házení polenem,“ odpověděla na otázku, jak se jí akce líbí, klientka centra Dominika. Podobně reagovala i další školačka Terezka: „Je to tu prima. Chtěla bych být indiánem, protože je to fajn.“ Spokojenost s průběhem neskrývaly ani učitelky. „Netušili jsme, že si skauti program tak krásně připraví,“ uvedla Dagmar Šedá, pracovnice centra.

Na nyní probíhající školu v létě měl naváže letní tábor. „Tato škola v přírodě je pro nás vlastně takovou přípravkou, abychom si vyzkoušeli, jak se s handicapovanými dětmi pracuje a abychom dopředu zjistili, co všechno jsou tyto děti na plánovaném táboře schopny zvládnout,“ uvedla Davidová a uzavřela: „Podle toho, jak škola v přírodě zatím probíhá, si myslím, že spolupráce skautů a centra Motýlek není poslední.“