DOMY S HISTORIÍ

„Dvoupatrová rezidence purkmistra Řepy byla vystavěna ve stylu toskánské renesance s arkádovými lodžiemi, které byly předsunuty před domovní frontu,“ popsal stavbu Radek Polách z Muzea Novojičínska. Podle Polácha byl na, dnes již bohužel nedochovaném, portálu domu uveden letopočet výstavby, tedy rok 1563, společně s iniciálami stavitele Ondřeje Řepy.

Po Ondřeji Řepovi byl dalším známým vlastníkem domu jeho syn, Eliáš Řepa, jenž byl rovněž několikanásobným purkmistrem, ale který doplatil na podporování stavovského povstání.

V průběhu 17. století se stavba stala majetkem rodin Schindler, Urbanowsky a Gärtler. „Dalším významným mezníkem v životě tohoto domu byl rok 1755, kdy se dostal do majetku rodiny Kattauerů,“ informoval Polách a pokračoval: „Zásluhou Johanna Kattauera zde totiž v roce 1787 byla zřízena dědičná pošta, která domu později dala příznačné jméno Stará pošta.“

Takzvaná Stará pošta ovšem nezažila pouze úřední shon. Několikrát byl tento objekt také poctěn významnými návštěvami. Přenocoval zde totiž nejen vojevůdce a generál Suvorov, ale také například i ruský car Alexandr I.

V březnu roku 1889 dům koupil obchodník Josef Lang. Od počátku 20. století v jeho prostorách existovala provozovna Julia Meinla. V současnosti slouží Stará pošta jako centrum kulturních aktivit města. Sídlí zde nejen městské kulturní středisko, ale také hudební klub Galerka, prodejna suvenýrů a dva bary. Své místo zde našla také výstavní síň.

Text byl vypracován ve spolupráci s Muzeem Novojičínska.