Čím jste chtěl být v dětství?

Neměl jsem vyhraněný názor, ale chtěl jsem někam k železu nebo strojařině.

Na jakém filmu a kdy jste byl naposledy v kině?

Letos, v Ostravě, na Obsluhoval jsem anglického krále.

Co máte na nočním stolku?

Asi čtyři budíky, ale budím se bez nich, a sem tam nějakou knížku.

Jaký máte vztah k alkoholu?

Takový normální. Neodmítám ho, ale ani ho nevyhledávám. Rád posedím s přáteli a dámsi s nimi skleničku.

Z čeho máte největší strach?

Snad z toho, aby se něco nestalo v rodině nebo přátelům ze zdravotního hlediska. Jinak jsem optimista.

Jaký byl váš dětský idol?

Spíše vzor a to byli určitě rodiče. Byli velice pracovití a poctiví.

Kterou domácí práci vyloženě nesnášíte?

(smích) Žehlení, i když jsem už byl donucen si něco vyžehlit.

Jaký máte vztah k ženám?

Takový normální. Líbí se mi, rád se podívám, čím jsou mladší, tím jsou hezčí.

Kým byste chtěl být, kdybyste nebyl Vladimírem Londinem?

Jsem spokojen se svojí životní rolí.

Jaký vynález považujete za revoluční?

Je jich hodně, ale určitě to je něco, co nastartovalo komunikační technologie. Dneska je tak jednoduché si sehnat informace, i pro malé děti, že to je někdy, řekl bych, až nezdravé.

Jakou největší „blbost“ jste si v životě koupil?

Možná jich bylo víc. Určitě jsem se nechal nachytat na nějakou hovadinu z katalogu na hubnutí nebo něco takového, co samozřejmě nefungovalo.

Kam byste se chtěl podívat?

Spíš někam na Sibiř, tam kde je nedotčená příroda.

Jaký máte názor na homosexualitu?

Beru, že to je fenoném, který se kdysi bral za jakési tabu. Nevylučoval bych tyto lidi ze společnosti. Respektuji je, jsem vůči takto orientovaným lidem tolerantní.

Která dobrá vlastnost vám chybí?

Možná větší koncepčnost. Dovedu dělat více věcí najednou a občas se stane, že ta klíčová věc mi, jak se říká, uteče. Zatím to ale stíhám.

Jaký novinový titulek byste si o sobě nikdy nechtěl přečíst?

Že jsem udělal něco špatně, co uškodilo obci, způsobil vědomě škodu, byl nepoctivý nebo bral či nabízel úplatky.