Studenti chtějí pátrat po zmizelých sousedech
Nový Jičín - Střední škola přírodovědná a zemědělská v Novém Jičíně se totiž chce zapojit do projektu Zmizelí sousedé. Výstava, jež tento projekt doprovází, mapuje osudy židovských rodin ze všech koutů republiky.
Věra Růčková
Diskutovat (0) 19.1.2012 16:51
Zmizelí sousedé je název projektu Židovského muzea v Praze, který vybízí mladé lidi k pátrání po lidech z jejich nejbližšího okolí, kteří zmizeli v období 2. světové války. Také novojičínští studenti nyní chtějí přidat svůj panel o rodinách v Novém Jičíně. Zatím čerpají inspiraci z panelů, jež vytvořili jejich kolegové například z Lipníku nad Bečvou, Ostravy či dalších měst a obcí. „Výstavu využijeme jako doplněk vyučování, například ve společensko-vědních předmětech. Dá se ale využít také v hodinách české literatury, protože je to převážně první polovina dvacátého století, tedy doba spisovatelů jako Ivan Olbracht či Karel Čapek, což jsou všechno lidé, kteří jsou ovlivněni židovstvím,“ připomněl profesor, a organizátor výstavy, David Jakl.
Výstava, trvající do 31. ledna, je v aule střední školy přístupná také široké veřejnosti. Stačí svou návštěvu ohlásit ve škole a skupince či jednotlivcům budou přiděleni průvodci, kteří je detailněji seznámí s panely. „Moc pozitivní to není, když si člověk vezme, co se všechno v té době odehrálo. Hodně to působí na psychiku. Ale je to zase zajímavé tím, že se člověk dozví něco víc než ve škole,“ zamyslela se Mariana, studentka a průvodkyně.
Projekt čerpá z nové koncepce muzejnictví, kde je kladen důraz na zážitek návštěvníka. „Měl jsem možnost vidět expozice v Lidicích a Ležákách, a už to není jen suchý výčet. Zaujalo mě, že v Lidicích čtou dětské hlasy dopisy rodičům, které děti napsaly z Chelmu, ještě než došlo k jejich likvidaci. Kdyby na to byly prostředky, tak bych tam jel s touhle generací hned. Potom by možná na spoustu věcí změnili názor,“ podotkl profesor, který na škole vyučuje dějepis, občanskou nauku a český jazyk.
Na otevření výstavy se přišel podívat i ředitel školy Jiří Trávníček a vyjádřil studentům, kteří by chtěli zapracovat na vlastním panelu, svou podporu. „Myslím si, že je to dobrý způsob, jak žáky aktivně zapojit do historie. Je komplikované je přesvědčit o tom, že to, co se tady dělo před tak dlouhou dobou, má stále vliv na jejich život a že je to i jisté varování do budoucna,“ zmínil ředitel Trávníček a jedním dechem dodal: „Moje zkušenost je taková, že když jsme tady měli různé pamětníky, z odboje nebo letce, vždycky to žáky velice zasáhlo, a zvlášť tím, že to bylo vyprávění konkrétních pamětníků. Řada žáků si uvědomila, že tyto věci nejsou zase tak staré a že je to něco, co by je taky mohlo v životě potkat. Určitě je to překvapilo.“ Pokud židovské muzeum prodlouží dobu zapůjčení výstavy, chtějí zástupci školy vyjet s panely do základních škol, kde by přiblížili dobu 2. světové války, a zločiny s ní spojené, také mladším žákům.





















