Organizace Člověk v tísni zastřešuje již třetím rokem projekt Světová škola. Do něj se zapojilo asi patnáct škol z republiky, mezi nimiž je poprvé i Obchodní akademie v Šenově u Nového Jičína. Téma, které si volí školy samy, si obchodní akademie stanovila pro Novojičínsko vpravdě hořké – Jin a Jang vody, co nám voda dává a co nám bere.

Na toto téma navázala i pondělní akce s názvem Povodně 2009. Studenti druhých ročníků mohli diskutovat se zajímavými hosty, například s Tomášem Řehánkem, vedoucím oddělení hydrologie při Českém hydrometeorolo¬gickém ústavu v Ostravě, či starostou Jeseníku nad Odrou Tomášem Machýčkem. „Povodně byly aktuální v době, kdy nám byla účast na projektu nabídnuta. V projektu zazní i příběhy studentů z Jeseníku nad Odrou, který byl tvrdě zasažen,“ přiblížil Petr Zapletal, profesor obchodní akademie, s tím, že škola, zejména tedy studenti, začali s projektem v září loňského roku a v průběhu minulého a letošního roku plánovali různé aktivity spojené s tématem.

Jen pondělní dopoledne bylo na informace velmi bohaté. Od Tomáše Řehánka z hydrometeoro¬logického ústavu se druháci například dozvěděli, že takové povodně, jako byly ty loňské, je velmi těžké předpovědět dopředu. Jedna ze studentek se na závěr zeptala, jak byla vlastně povodňová vlna vysoká. „Hladina v Novém Jičíně stoupla asi o pět metrů. Měřící stanice je umístěna vysoko na břehu Jičínky. Umisťovali jsme ji tam v roce dva tisíce šest a ti pracovníci, kteří ji tam tenkrát stavěli, stáli na břehu a smáli se, proč že se to koryto tak dělalo, že voda tak vysoko nestoupne. Ta stanice tam stála čtyři roky a loni se celé naplnilo,“ dodal Řehánek. Studenti se také dozvěděli, čím se měří hloubka a průtok vody, jak vypadá práce hydrometeorologů či jaký vliv má regulace vodních toků na jejich schopnost pojmout srážky.

Od starosty Jeseníku nad Odrou pak získali ryze praktické informace, jak povodeň zasáhla obec, jaký byl její průběh, co následovalo. Popsal také složitou situaci, v níž se obce po povodních nacházely, a jakým následkům musejí i nyní čelit. Jen v Jeseníku musela být nařízena úplná demolice zatím u 19 objektů, následovaly čtyři částečné demolice a dvě očekávané. „Voda byla velice rychlá a agresivní. Když si vezmete, jak funguje systém záchranářů a podobně, a taky to, že u nás došlo k záplavám v noci, tak nemáte téměř šanci cokoli řešit. Protože kdokoli přijede, uvidí jen souvislou vrstvu vody. Nejde elektřina, mobily, nefunguje spojení,“ sdělil studentům Machýček. Nutno dodat, že při jeho slovech jen málokterý posluchač vyrušoval. Vyprávění totiž mělo onu trpkou příchuť nepříliš staré zkušenosti a jen dokazovalo, že rány, které obci zasadila voda, nejsou zdaleka zahojené. „Byl bych rád, kdyby se něco takového už neopakovalo,“ uzavřel starosta.

Studenty během dopoledne čekala řada aktivit, které vymysleli sami pro své spolužáky, mezi nimi například bingo trochu jinak, dotazníky k tématu, vytváření plakátů a následně i soutěž o nejlepší plakát k povodním. „V jedné třídě budou tvořit plakát na téma Co mohu udělat já, moje obec pro zmírnění důsledků povodní, a druhá třída vytvoří plakát Jakým konkrétním způsobem mohu pomáhat lidem postiženým povodní. Navíc všechny materiály, které máme připraveny, a také ty další, například rozhovory, chceme sjednotit do nějaké brožury,“ dodal na závěr Zapletal.