Na úplný začátek je třeba zdůraznit, že tato trasa je vhodnější pro horská kola, dá se však zvládnout i na kole trekovém, jen v úseku mezi Kojetínem a Jesenicí, se „horák" s terénem popere mnohem lépe. Přibližně třicetikilometrový okruh nabídne nejtěžší část ve své první čtvrtině. Z centra Nového Jičína je třeba se vydat do kopce směrem na Kojetín a jedná se o výšlap po asfaltové cestě, někteří však mohou zvolit jízdu lesoparkem s výjezdem v areálu na Skalkách a dále pokračovat do nejvýše položené novojičínské místní části.

Na hlavní křižovatce na Kojetíně je třeba se dát vlevo (směr Straník), ale po cca. tři sta metrech se objeví turistický rozcestník a zde je třeba se vydat po žluté na petřkovický vrchol. Jak bylo zmíněno již na začátku, zde čeká cyklisty nejtěžší úsek a člověk si dá opravdu do těla. Odměna však stojí za to. Jakmile je zdolán Dlouhý kopec nachází se člověk v nejvýše položeném místě celého okruhu (608m) a naskytne se zde překrásný výhled na starojický hrad a krajinu kolem něho.
Poté následuje zasloužený sjezd, při kterém není od věci sem tam zastavit a obdivovat jedinečnou beskydskou krajinu nebo z druhé strany rybníky kolem Hustopečí nad Bečvou.

Cesta dolů vede více méně lesem až do doby, než se vyjede na silnici mezi Pernou a Jesenicí. Cyklista se dá doleva na Jesenici a pak dále podle směrovek na Valašské Meziříčí a od této doby vede trasa po asfaltce. Ve Valmezu je třeba dojet ke kruhovému objezdu za obchodním domem Tesco, respektive před čerpací stanicí a dát se doleva do kopce do části Hunice. Zde začíná část, kdy se cyklista musí dělit o cestu s početnými vozidly, často i kamiony. Přesto všechno i zde se otevírá krásná krajina s výhledy. Jakmile se zdolá úvodní kopec, jde šlapání po pěkné cestě samo a není problém se dostat do tempa. Během chvíle se tak přejíždí druhé koleje v částí známe jako Domoraz a pár set metrů dále se po pravé straně objevuje vodní nádrž Kacabaja, kde je možné zchladit zpocené tělo nebo si zaplavat. V poslední části okruhu cyklista projede táhlými Hodslavicemi a poté doporučují za obcí odbočit na prvním mostě doprava a na předměstí Nového Jičína jet podél potoku Zrzávka a rodinných domů. Člověk se tak z části vyhne z frekventované silnice první třídy I/57. Tak je možné jet až do Bludovic, z kterých je to jen kousek do Nového Jičína. Výlet je nejlépe zakončit u dobrého piva na zahrádce a tak poslední zastávka by měla končit na terase restaurace Nové slunce na ulici Husova. (edm)

Kopřivnice láká na vyhlídku i zříceninu

Kopřivnice – Pokud si chcete v Kopřivnici udělat nějaký pěkný výlet s výhledem na okolí, máte jednoduchou volbu. Před necelým rokem otevřenou Bezručovu vyhlídku. Přestože třináctimetrová dřevěná vyhlídka nabízí krásný výhled jak na samotné město automobilů, tak na kolem stojící kopce, trasa k ní není nijak složitá.

Bezručova vyhlídka je otevřena necelý rok.

K dominantě se dostanete od kopřivnického koupaliště. Tam buďto dojdete pěšky anebo přijedete vozem, v době mimo koupací sezonu není problém v blízkosti plovárny zaparkovat. Od parkoviště u koupaliště se vydáte vlevo. Je zde rozcestník KČT, vy se vydejte po trase vedoucí vlevo. Vyhlídka se nachází mezi zastaveními číslo 2, takzvanou Jasníkova studánka a číslem 3, Hřeben Brd. Trasa, i když vede mírně do kopce, není nijak zvláště náročná. Vede lesem, stoupání je mírné a pozvolné. Zhruba po kilometru a půl se dostanete na vrchol kopřivnických Brd, a tím pádem k prvním schodům vyhlídky.
Třináctimetrová rozhledna byla na kopřivnických Brdech postavena v červnu a červenci 2012 v rámci projektu nazvaného Příměstský les Hostýn, který připravilo město Kopřivnice. Projekt zahrnul nejen výstavbu dřevěné dominanty, ale také stavbu dvou dřevěných přístřešků na Janíkově sedle a u rybníka pod Šostýnem. K němu se ostatně dostanete také velmi snadno. Na rozcestí, které budete míjet cestou na vyhlídku, se vydáte opačným směrem, tedy vpravo. Na zříceninu kopřivnického hradu narazíte zhruba po dvou kilometrech, trasa k němu je už ale o něco náročnější než ta vedoucí na vyhlídku.  (jah)

Výlety za pěnivým mokem

Leskovec - Mnozí obyvatelé Fulnecka i Bílovecka toto místo moc dobře znají. Řeč je o minipivovaru Slezan, který je častým cílem cyklistů i pěších z širokého okolí. Ačkoliv se pivovar nachází těsně za hranicí Novojičínského okresu, v areálu bývalých kasáren v Leskovci, a takřka na samotě, své příznivce a pravidelné návštěvníky si za sedm let své existence našel.

Minipivovar Slezan je oblíbeným cílem cyklistů i pěších návštěvníků.
Minipivovar se specializuje na ječmenné, spodně kvašené pivo českého typu. Kromě světlých kvasnicových ležáků stupňovitosti 11, 12, či 13 tamní sládek připravuje také pivní speciály jako jsou medová, višňová či švestková piva. A letos v květnu byla na čepu třeba osmnáctistupňová májová specialita. Pro řidiče všech možných strojů jsou samozřejmě připraveny nealkoholické nápoje.

A jak se k pivovaru dostat?

Různě. Dostat se k němu dá i autem, ale to bych řidičům moc nedoporučovala. Cyklisté i pěší si mohou zvolit vybrat hned z několika tras. Třeba z Fulneku se tam dostanou přes Děrné či Lukavec. Na křižovatce v osadě Nové Dvory musí odbočit na silnici číslo 4631, která vede na Požahu a poté uhnout na silnici číslo 4632, která vede na Leskovec. Po asi šesti stech metrech se nachází zmíněný minipivovar. Zhruba jedenáctikilometrová trasa vede po silnicích třetí třídy, na kterých není o víkendu tak velký provoz. Cesta z Bílovce je trochu náročnější, protože vede celou dobu, asi deset kilometrů, do kopce, ale při zpáteční cestě se to obrátí a povede zase pořád z kopce. Cyklisté by však měli mít na paměti, že jsou také řidiči.
Existuje ještě jedna méně známá trasa, která vede lesními cestičkami. Start je na horním konci obce Lukavec a cesta vede kolem pomníku osvobození „na Potoku". Poté následuje mírné stoupání přes lesní stezky, louky i paseky a turista vyjde hned za branami pivovaru. Mnozí odvážlivci tuto lesní trasu absolvují dokonce i v noci. (sim)

Horečky mají stále co nabídnout

Frenštát pod Radhoštěm - Frenštát pod Radhoštěm je poměrně častým cílem turistů, už kvůli blízkosti Pusteven a Radhoště. Má ale i jiná příjemná místa.

Když se řekne Horečky, řada lidí dnes už středního a staršího věku si určitě vzpomene na víkendové procházky cestičkami mezi stromy na kopci nad Frenštátem pod Radhoštěm. Doba po roce 1990 s sebou přinesla uzavření řady provozoven v této lokalitě, přesto stojí Horečky za návštěvu i teď. O potenciálu tohoto místa vědí i zastupitelé Frenštátu pod Radhoštěm a Trojanovic, na jejichž katastrech Horečky leží. Obě obce se totiž spojily v projektu, který by měl obnovit zašlou slávu Horeček.

Cest na Horečky je více. Jedna z nejpříjemnějších vede z centra města po Rožnovské ulici k sídlišti. Přes něj se projde k areálu tenisových kurtů, kolem nějž se dojde k lávce přes řeku Lubinu. Za lávkou se zahne doprava a stoupá se lesní pěšinou. Téměř pod vrcholem kopce je vyhlídka na město a kousek nad ní Valašská hospoda U Janíka s venkovním posezením, kde si turista může odpočinout.

Odměnou tomu, kdo vystoupá až k nájezdové věži skokanského můstku, je překrásný výhled na Frenštát pod Radhoštěm a jeho okolí.

Pokračovat lze do mírného kopečka, odkud je překrásný výhled na okolní krajinu. Po několika minutách se před turistou objeví kdysi věhlasný hotelový komplex Vlčina, který už je pár let mimo provoz. Pokud se turista rozhodne pokračovat podél Vlčiny, čeká jej další mírný kopeček po poměrně slušné komunikaci. Po chvíli dojde k rozcestí, na jehož pravé odbočce stojí restaurace Koliba, kterou navštívila nejedna známá osobnost.

Asi sto metrů za Kolibou je pak jedna z místních zajímavostí – církevní stavba, které se říká Lurdská kaple sv. Panny Marie z roku 1902. Z čelního pohledu ji tvoří kamenná trojúhelníková zeď se vstupem, vnitřek kaple je v umělém svahu. Po návratu ke Kolibě je možno pokračovat prakticky rovným směrem přes již zmíněné rozcestí.

Cesta, kterou je schopno projet osobní vozidlo se mírně stáčí doprava a po několika minutách turistu dovede k restauraci Rekovice, u níž je možno posedět venku i u ohniště. Odtud je již jen kousek, skrz úzký lesík, na parkoviště u věže velkého skokanského můstku, kde je další možnost občerstvení. Tou největší odměnou je ale, v případě dobré viditelnosti nádherný pohled na celý Frenštát pod Radhoštěm a jeho okolí. Podél skokanského můstku se pak dá sejít po schodišti a dále chodníčkem až k řece Lubině. Po přechodu lávky přes řeku již zbývá jen projít zahrádkářskou kolonií a turista se opět ocitá v onom sídlišti, jen asi dvě stě metrů od místa, kde začal svou pouť Horečkami. (ipa)

Cyklovýlet je i se zastávkou na zámku

Novojičínsko - Milovníci středně náročné cykloturistiky by měli alespoň jednou vyzkoušet okruh, který se dá jet nedaleko Nového Jičína.

Příjemné prostředí s několika pěknými výhledy do krajiny i návštěvou zámku nabízí okruh, který lze uskutečnit nedaleko Nového Jičína. Napojit se na něj je možné z mnoha míst na Novojičínsku.

Pokud cykloturista vyjíždí z Nového Jičína, měl by se vydat částí Loučka na Starý Jičín, odtud přes Jičinu do Janovic a Petřkovic. Tím bude mít za sebou asi největší stoupání, odměnou za to mu ale bude pěkný výhled do krajiny, například, když si zajede až na okraj Petřkovic směrem k obci Perná. Tam, koneckonců, bude muset pokračovat, aby se dostal k jakémusi pomyslnému „vrcholku" své cesty. Tím je obec Lešná a její zámek se zahradou.

Z Nového Jičína se dá na zámek Lešná dojet na kole příjemným prostředím asi za hodinku. Není ale třeba spěchat. Cesta nabízí příjemné rozhledy.

V Lešné se dá občerstvit i přes víkendové dny, například v cukrárně, která je nedaleko zámku ve směru na Valašské Meziříčí.
Po případném občerstvení se cykloturista vydá na zpáteční cestu, tentokrát ale zvolí směr Palačov. Odtud už je jen kousek do Starojické Lhoty, z níž je ale určitě zajímavější než odbočit na Starý Jičín, pokračovat sjezdem na Hůrku, kde je v létě možno vykoupat se na tamním koupališti v příjemném areálku. Po osvěžení může cykloturista pokračovat ve směru na Jeseník nad Odrou až na křižovatku, kde odbočí doprava a vydá se do Bernartic nad Odrou. Aby se vyhnul hlavní silnici z Nového Jičína na Fulnek, na křižovatce v Benarticích nad Odrou se pustí doprava do táhlého kopce. Sjezd z něj kolem lesíku je ale příjemným bonusem po vynaložené námaze. No a za lesíkem už se před cykloturistou po chvilce objeví stará známá Loučka.

Tato trasa měří celkově kolem třiceti kilometrů a zvládne ji i „sváteční" cykloturista. Minimální nadmořská výška je 266 metrů, maximální je 395 metrů. (ipa)