VYBRAT REGION
Zavřít mapu

TIP: Památník II. světové války je otevřen

Hrabyně - Po zimní přestávce se můžete seznámit s dvěma expozicemi, které vás zavedou do koncentračního tábora Mauthausen a ostravskými ulicemi po náletu v roce 1944.

2.4.2010
SDÍLEJ:

Schody smrti. V koncentračním táboru Mauthausen zemřelo také mnoho Čechů a Slováků. Na toto místo se vrací výstava v Památníku II. světové války v Hrabyni.Foto: Slezské zemské muzeum

Dnes můžete na vernisáž do Památníku 2. světové války v Hrabyni. Začínají tam dvě výstavy, jimiž bude zahájena letošní sezona jednoho z objektů Slezského zemského muzea.

První výstava Mauthausen – oběti a vrazi se zaobírá koncentračním táborem, který je považován za jeden z nejhorších nacistických koncentračních táborů. Vyhlazovací tábor Mauthausen byl vybudován v roce 1938 vězni z Dachau 20 km východně od Lince, byl to první tábor mimo území Německa.

Postupně se rozšířil, měl 49 poboček, z nichž nejznámější byly koncentrační tábory Gusen a Ebensee. „K táboru patřil i žulový lom, kde vězni po 186 strmých schodech vynášeli mohutné žulové kvádry, za neustálého pohánění klacky a obušky, často pod střelbou.

Nacisté často vězně shazovali ze schodů dolů. Proto byly nazvány také schody smrti,“ uvedla vedoucí památníku Jana Horáková.

Od roku 1941 zde byli masově deportováni i obyvatelé Protektorátu Čechy a Morava. Tyto deportace měly na svědomí represe po nástupu R. Heydricha do funkce zastupujícího říšského protektora. Vězni byli posíláni do Mauthausenu jako nepolepšitelní, jejichž návrat byl nežádoucí.

„Vězni v tomto táboře žili v nesnesitelných podmínkách, podrobeni nejhoršímu zacházení a mučení. Průměrná délka pobytu vězně koncentračního tábora Mauthausen byla šest měsíců. Vězni byli zabíjeni těmi nejhoršími způsoby – ubitím klacky, petrolejovými injekcemi, hladem, byli naháněni do ostnatých drátů nabitých elektrickým proudem nebo naloženi do upraveného policejního krytého auta, kde byli během jízdy usmrceni plynovými zplodinami.

Do tábora byli z protektorátu posíláni často umělci a příslušníci inteligence,“ doplnila Horáková s tím, že v táboře zahynul například písničkář Karel Hašler, herečka Anna Letenská nebo básník Ivan Javor.

Na konci roku 1944 byly v táboře zformovány ilegální výbory vězňů. V únoru 1945 byl vydán tajný rozkaz k likvidaci všech vězňů tábora v plynových komorách. Mauthausen byl osvobozen dne 7. května americkou 11. obrněnou divizí. Táborem prošlo více než 335 000 vězňů, přes 122 000 jich zde zemřelo. Čechů a Slováků zde bylo vězněno přes 8 000, z toho 4 500 jich bylo usmrceno.

Část expozicemá připomenout nezměrné utrpení lidí

Druhá expozice se nazývá Města v troskách. Její historie se píše od data 29. srpna 1944, kdy vzlétlo ze základny v italské Foggii 599 amerických bombardovacích letadel Consolidated B-24 Liberator a Boening B-17 G Flying Fortress. Doprovod jim tvořilo 294 stíhacích letounů typu Lockheed P-38 Lightning a P- 51 Mustang.

„Cílem náletu bylo seřazovací nádraží v Ostravě-Přívoze, kde byla soustředěna německá technika určená pro východní frontu, a ropná rafinerie v Přerově,“ upřesnila vedoucí památníku. Mohutný bombardovací svaz 15. americké letecké armády v rámci mise č. 263 odstartoval brzy ráno a jeho trasa vedla přes Jugoslávii a Maďarsko.

„Během letu se letadla od sebe vzdálila a svaz letěl v délce několika desítek kilometrů. V prostoru Bílých Karpat byla napadena dvacátá squadrona německými letouny osmé stíhací divize. Odehrála se bitva, známá jako bitva nad Slavičínem.

Deset amerických letounů bylo sestřeleno, zahynulo jednačtyřicet členů posádek, z nichž dvacet osm bylo pohřbeno na hřbitově ve Slavičíně,“ poznamenala Jana Horáková a dodala: „Letadla, která doletěla nad Ostravu, spustila své nálože na město. Bombardována byla především Slezská Ostrava, centrum města a Vítkovice.“

Během bombardování bylo poškozeno téměř 1 500 domů, 129 jich bylo zničeno, 409 lidí zahynulo.

Nová část expozice, otevřená v jednom z klínů hlavního objektu, připomene tuto, zejména pro město Ostravu, tragickou událost, ale ve fotografiích připomene i další česká a moravská města, která se v průběhu roku 1944 a 1945 stala cílem amerických náletů.

Autor: Anna Sotolářová

2.4.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Rychlovlak. Ilustrační foto.

Proč nejezdí vlaky rychleji

Den se záchranáři ve Frenštátě pod Radhoštěm přilákal řadu zvědavců.
12

OBRAZEM: Frenštátské hřiště ovládli hasiči i záchranáři

S bagrem a hráběmi na pstruhy. Ryb pak přibylo

Ochránci přírody společně s lesníky a rybáři vytvořili v Beskydech umělá trdliště a školky pro pstruhy.

Na Severce budou mít lanovou dráhu

Pokud všechno vyjde, bude Ski areál Severka prvním v Těšínských Beskydech (nepočítáme-li Javorový), kde budou mít lanovou dráhu. O její vybudování majitel usiluje už několik let. Zdá se, že by se stavba konečně mohla pohnout kupředu.

Borůvky u Pradědu mizí pod křovinořezy

Do nejvyšších partií Jeseníků vyráží v těchto týdnech parta s křovinořezy. V chráněných lokalitách sekají borůvčí.

Tragická nehoda uzavřela v pátek dálnici na Novojičínsku

Dva lidské životy si vyžádala nehoda na dálnici nedaleko obce Kujavy na Novojičínsku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení