V Odrách Ivana Zemanová zabodovala

Paní Zemanová si nepřeje, aby s ní byla uvnitř domova média. Netouží po tom, být mediální hvězdou… Takové informace z předešlého dne mi stále kolují hlavou, když se blížím do areálu Domova Odry, jednoho z vyhlášených zařízení pro seniory v tomto státě. „No co, tak udělám aspoň pár fotek z její procházky zahradou," říkám si. Přicházím právě včas.

Skupinka lidí, mezi nimiž poznávám pár zástupců Moravskoslezského kraje, ředitelku Domova Odry Miroslavu Chodurovou a také Ivanu Zemanovou, obchází zahradu. Samozřejmě, že nechybí pár „bodyguardů". Vytahuji foťák a mačkám spoušť. Nikdo nic. A tak fotím skupinku, dokud nedojde ke vchodu. Ředitelka Chodurová mě pozdraví pokývnutím hlavy a společně s ostatními vejde dovnitř, i s několika členy ochranky. Chvilku váhám, pak vcházím taky. Nikdo mě nevyhazuje, jen jeden z členů ochranky mě po chvilce zastaví na chodbě a ptá se, kdo jsem. Ukážu mu novinářský průkaz, na dotaz, zda o mně ví ředitelka Domova Odry, odpovídám, že ano, a tím je vše vyřízeno.

Překvapila všechny

Vstupuji do místnosti, kde sedí několik starších osob, jež trpí například Alzheimerovou chorobou. V čele stolu sedí žena, před sebou má kufřík a několik lahviček voňavek. „Paní má ráda ty vůně. Jí to občas vybaví nějakou vzpomínku," vysvětluje Miroslava Chodurová Ivaně Zemanové výjev. Ivana Zemanová zareaguje naprosto spontánně, otevře kabelku, vyndá z ní lahvičku s parfémem a seniorce ji daruje. Nejen já v tu chvíli překvapeně zírám.

V další místnosti je několik obyvatel domova, kteří cvičí fyzicky i mentálně. Právě mají uhodnout váhu malého plného míče. „Můžu se přidat?" ptá se Ivana Zemanová, chytá lehce hozený míč, potěžkává jej a říká číslo. Netrefila se, zatímco někteří z „místních" ano. Ale jako by se nic nedělo, prezidentova žena pokračuje v obhlídce oderského zařízení, obdivuje obrázky jednoho stoletého obyvatele domova a přitom poslouchá Miroslavu Chodurovou.

Úplně normální chování

V nejvyšším patře, v takzvaném Tanečním sále, už čekají obyvatelé domova a personál. Návštěva se usazuje a po počátečním „oťukávání" se atmosféra uvolňuje. Ivana Zemanová se zajímá o vystavené květinové koláže obyvatelky domova Olgy Šímové, pomazlí se s čivavou, kterou tam přivede další žena a postupně si prohlédne vše v místnosti, včetně knihovny. Najde si čas i na to, aby si povykládala se zaměstnankyněmi stejně jako s dalšími obyvatelkami a obyvateli domova. „Chová se úplně normálně," sděluje mi svůj dojem Andělín Kvapil, jenž měl možnost hovořit s prezidentovou manželkou na pokoji své ženy, za kterou jezdí do Oder už pět let ze Studénky. Podobně se o Ivaně Zemanové vyjadřuje také obyvatelka Vlasta Theodorová.

Nejen mi se zdá, že jedna hodina, kterou měla návštěva trvat, je nějak dlouhá. Hlavně členové ochranky už naznačují, že je čas. Není divu, Ivana Zemanová přetáhla návštěvu skoro o půl hodiny. Podává si ruku s některými obyvatelkami, loučí se a odchází.

Před vchodem najednou přistupuje k ředitelce Chodurové a následují dva přátelské polibky. Ivana Zemanová nasedá do auta, opětuje zamávání Miroslavy Chodurové a odjíždí plnit další povinnosti manželky hlavy státu. „Na nic si nehraje, žádná přetvářka, žádná křeč. Je empatická, spontánní, úžasná," pronese za odjíždějícím vládním automobilem Miroslava Chodurová.

Mám podobný pocit, a tak nějak chápu Ivanu Zemanovou, proč nechce být mediální hvězdou. Tak snad mi tuto reportáž a těch pár snímků, které jsem nafotil, promine.