„Na věčné časy a to pro veškeré potomky obého pohlaví“. Tak se praví v listině císaře Leopolda I., která dokládá získání šlechtického titulu rodu Lány v roce 1696. Titul byl tedy dědičný a provázel zástupce rodu po celé generace.
Ovlivňovali dějiny Uher, Čech i Rakouska
Podle pověsti začíná historie Lányů uherským vévodou jménem Ound, který žil v letech 830 až 917. Historikové se však přiklánějí k dochovaným pramenům, které dokládají původ Lányů od 70. let 16. století. Jejich představitelé citelně ovlivňovali dějiny zemí uherských, českých a rakouských.
Stáli například při zrodu evangelické církve v Horních Uhrách, angažovali se v kulturní, vědecké a také politické sféře. Po dobu existence rodu vystřídali jeho zástupci mnohé tituly a posty, od dobrodružných rytířů, knížecího či královského osobního gardisty, přes dvorního pážete, až po rytíře z řádu Templářů či faráře. Po všechny ty dobré i špatné roky si Lányovci až do současné doby udrželi evangelické vyznání.
Větve rodu vAnglii, Holandsku ivEtiopii
„Lidí se jménem Lány už je na světě velmi málo, protože jsme často dostávali jména po přeslici,“ vysvětlil Jiří Holubec, jeden z potomků větve Jana Lányho, faráře z Ratiboře. Vzápětí dodal, že šlechtický titul už v České republice mnoho neznamená.
„Dneska to u nás význam nemá, protože v roce 1918 byly šlechtické tituly zrušeny. Ale používají se třeba v Anglii. Náš bratránek, který tam žije, se třeba píše von Lány,“ zamyslel se Holubec. Další větve Lányů lze najít, kromě Anglie, také v Holandsku či dokonce v Etiopii.
Před pěti lety se sraz konal v Černilově, který má k tomuto starému rodu rovněž pouto, a předtím se jeho příslušníci dvakrát sešli v Praze. Proč tentokrát zavítali do Suchdolu? Mimo jiné i proto, že zdejší farář Jan Szepessy měl za manželku dceru faráře Jána Šuleka, což je jeden z Lányovců.
Sedmdesát Lányovců v Suchdole nad Odrou
V evangelickém kostele se tak díky pozvání sešlo na sedmdesát potomků rodu. „Je to jednou za pět let, já jsem navíc z Těšína a možná už se nepoštěstí, abych urazil tak krátkou vzdálenost a přitom se viděl s příbuznými,“ sdělil Marek Říčan.
Současní představitelé rodu si na sraz připravili hudební vystoupení či přednášky. Své místo zde měly i staré listiny, vážící se k historii Lányovců.
„Já mívám tradičně nejstarší. Je to úžasná relikvie. Jedná se o takzvaný Kopulační list. Je to potvrzení, že babička vstoupila do sňatku a může mít děti,“ pronesl s pohledem na lety změklý papír Holubec.
Po společně stráveném víkendu se vzdálení i blízcí příbuzní zase na pět let rozjeli do svých domovů ve všech koutech světa. Na kterém místě bude další sraz, je teprve ve hvězdách.