Unikátní poháry, medaile, dresy, knihy, a nechyběly ani oba wimbledonské talíře či korunky k vítězství v novinářské anketě Sportovec roku. To vše bude až do pátku 13. února k vidění na výstavě, kterou hostí kostel sv. Josefa ve Fulneku.

Přijela osobně

Nedělní slavnostní vernisáž si nenechaly ujít desítky lidí. „Petře moc fandím, proto jsem se přišla podívat," prozradila jedna z návštěvnic výstavy. Pro příchozí bylo navíc připraveno i jedno velké překvapení. Na vernisáž totiž dorazila Petra Kvitová osobně.

„Do poslední chvíle se nevědělo, jestli Petra přijede, nebo ne. Někteří Fulnečané tušili, někteří doufali," prozradila na úvod moderátorka celé akce. Výstavu uspořádalo v malebném kostele Muzeum Novojičínska, spolu s občanským sdružením Comenius Fulnek, a velkou zásluhu na jejím uspořádání má i rodina Petry Kvitové. „Je to pro nás velká čest, že u nás můžeme hostit tuto výstavu. Děkuji všem, kteří se o to zasloužili," podotkla Sylva Dvořáčková, ředitelka Muzea Novojičínska.

Zápasy prožívá celá rodina

Otec dvojnásobné vítězky Wimbledonu Jiří Kvita pak přiblížil její tenisové začátky. „První trofeje, to jsou takové ty „hřbitovní skleničky", pak přišly větší poháry. Poslední pohár, který Petra získala se mnou, je křišťálová váza z pardubické juniorky, ale ta tady není," představil některé z vystavených trofejí. Nad otázkou, jak prožívá zápasy své dcery, se pousmál. „Když vyhraje, tak jsou slzičky. Já se za to nestydím. Před zápasem jsem vždy zdravě nervózní a po zápase nemohu usnout," dodal Jiří Kvita.

Pak už patřilo pódium čtvrté hráčce světa, Petře Kvitové. „Přijela jsem z Prostějova, kde jsem poslední týden trénovala, a v pátek letíme do Dubaje," nastínila program nejbližších dní tenistka, jež odpovídala na všechny otázky s milým úsměvem.

„Každá trofej mě stála hodně potu a nervů. Samozřejmě, ty nejcennější jsou z Wimbledonu, Fed Cupu, a pak spousta dalších i ta první, kterou taťka zmiňoval, a jsem ráda, že je tady taky," řekla k vystaveným trofejím Petra Kvitová a posléze dodala: „Trofeje nejsou o ceně, ale cenné jsou ty z největších turnajů, třeba stříbrný míček, který jsem vyhrála společně s Tomášem Berdychem na Hopmanově poháru."

Je sama sebou

Fulnecká rodačka přiznala, že se snaží být sama sebou, ale nejradši je, když se za ní doma zavřou dveře bytu. „Je to trošku hektičtější, ale to je součást života, který vedu. Věřím, že to jednou skončí a bude to lepší," řekla ke své popularitě.

Jak dále přiznala, za svou povahu může vděčit svým rodičům. „Zdědila jsem spoustu dobrých vlastností po rodičích. Myslím, že jsem takový mix z obou. Odmalička mi bylo vtloukáno, že pokud chci něco dokázat, musím pro to něco dělat, ve škole i ve sportu, a to mi zůstalo. Dobré tenisové základy mám od taťky, mého prvního trenéra," vyznala se Petra Kvitová s tím, že opora v rodině je pro ni velmi důležitá, a pochválila také zázemí, které měla ve fulnecké škole i na kurtech.

„Sejdeme se zase v létě tady ve Fulneku?" zeptala se jí na závěr moderátorka. „To záleží, jestli něco zorganizujete," odpověděla se smíchem tenistka. Slavnostní vernisáž doplnila projekce fotografií Petry Kvitové, kterou uspořádal její bratr Libor, a také místní hudebníci, jež Petře zahráli několik písniček.

Výstava je otevřená až do pátku 13. února, a to od 9 do 12 a od 13 do 16 hodin.