„Nic jiného jsme tam nedohledali. Kadaver (mršina pozn. red.) se vyšetřil a vypadá to, že opravdu zahynul nárazem do vodičů vysokého napětí," potvrdil zprávu Petr Orel, vedoucí záchranné stanice živočichů v Bartošovicích a spoluautor projektu Návrat orla skalního do České republiky, jenž také Deníku potvrdil, že nárazy větších dravců do vodičů elektrického vedení představují velký problém, a to hlavně v mlhavém a deštivém počasí nebo při hustém sněžení. Špatné počasí sužovalo v době orlova úmrtí také Slovensko, a je tak možné, že se dravec v nevlídném počasí plně nesoustředil na to, kam letí. „Když se dravec soustředí na nějakou kořist a útočí, tak vidí jenom ji. Je také problém, když dravci loví u cesty. Vidí jen kořist a nerespektují, že se blíží třeba auto," doplnil Petr Orel.

Orla Matouše našel náhodou jeden slovenský ornitolog. „Matouš měl jenom radiovou vysílačku, kterou jsme schopni dohledat na nějakých dvacet, třicet kilometrů. Nevěděli jsme, kde se Matouš pohybuje. Ale to je normální. Pokud jsou orli někde zalítlí, tak o nich nevíme," zasvětil nás dále do orlí problematiky Petr Orel.

Pro bartošovickou záchrannou stanici je však smrt orla Matouše hodně bolestivá. „Ještě jako s mládětem jsme se s ním hodně natrápili. Trpěl bakteriální či virovou nekrózou u kořene jazyka a jeho léčba trvala několik měsíců," popsal Matoušův nelehký start do života, který však netrval dlouho, vedoucí záchranné stanice a dodal, že právě proto byl Matouš vypuštěn do volné krajiny později než ostatní loňská mláďata. Jeho setkání s orlem Šimonem, s nímž společně vyrůstali u samice Diny, bylo podle ochranářů i přesto dojemné. Opět se tak potvrdilo, že orli skalní jsou silně sociální a komunikativní druh ptáků.

Petr Orel na závěr vzpomněl na dobu, kdy Matouše vloni na podzim vypouštěli: „Orel Matouš se na vypouštěcí lokalitě zdržel, na rozdíl od zbývajících mláďat, krátce, zhruba jeden měsíc, a pak šel do potulky. Nevěděli jsme o něm, signál z jeho vysílačky se nám nepodařilo zachytit," shrnul vedoucí stanice uplynulé události a dodal, že nález kadaveru však vypovídá o tom, že Matouš přežíval ve volné přírodě bez problémů asi půl roku.

Projekt Návrat orla skalního do České republiky funguje od roku 2006. Během této doby se podařilo do volné přírody úspěšně vypustit několik mláďat, několik orlích jedinců však bohužel zemřelo, ať už vinou lidí či kvůli jiným okolnostem. Díky tomuto projektu lze již považovat orla skalního za stálý druh žijící v ČR.