Vodovodní a potrubní síť často trpí hříchy minulosti
Moravskoslezský kraj – Vodovodní potrubí, jehož životnost by se měla pohybovat kolem sedmdesáti až sto let, často praská daleko dříve a vodárenské firmy musejí investovat do oprav či výměny.
Břetislav Lapisz
Diskutovat (0) 21.3.2010 12:32
Paradoxně nepřidělávají vodařům největší starosti potrubí stavěná před devadesáti či pětadevadesáti lety, kdy se často používaly kvalitní materiály, ale ta novější. „Není to ale tak dlouho, co jsme museli v Kopřivnici kvůli poruchám měnit vodovodní potrubí, které ještě nemělo ani třicet let. Naopak na některých místech v Odrách a Karviné stále funguje bez větších obtíží potrubí, které bylo položeno před devadesáti až pětadevadesáti lety,“ uvedl generální ředitel Severomoravských vodovodů a kanalizací (SmVaK) Miroslav Kyncl. Průměrné stáří vodovodů provozovaných touto společností se pohybuje kolem padesáti let, u vodovodních stok je to zhruba čtyřiašedesát let.
Důvodem, proč někde potrubí nevydrží požadovanou dobu, může být například podle Kyncla například špatná volba materiálu. „V padesátých letech minulého století byl nedostatek olova. Místo něj se spojovaly roury hliníkem. Ten nebyl vhodným materiálem, v těchto spojích se pak často projevují poruchy. Obdobným případem ze šedesátých a sedmdesátých let minulého století bylo používání betonu pro stokové roury. Beton rozhodně není vhodný materiál pro odpadní vody,“ uvedl další příklad ředitel SmVaK. Dříve podle něj nebyla k dispozici ani tak kvalitní protikorozní ochrana, která se používá dnes.
Vodaři často musejí opravovat i potrubí, při jejichž ukládání nebyl zvolen optimální postup. „Někde nebyla potrubí řádně uložena do písku. Říkáme, že nebyla takzvaně zapískována. I tam pak často vyjíždějí naši pracovníci k poruchám,“ doplnil Kyncl.
Podle něj je cílem SmVaK každoročně vyměnit asi čtyřicet až padesát kilometrů vodovodního potrubí. „Potrubí, které dáváme do země dnes, už by mělo opravdu vydržet minimálně dalších sto let, kanalizační stoky pak ještě déle. Máme už kvalitní materiály. Třeba plasty, které se používají, se nedají porovnat s těmi, ze kterých se potrubí stavěla v sedmdesátých letech minulého století,“ dodal Kyncl. Kromě plastů využívají vodárenské společnosti na stavbu potrubí i tvárnou litinu. Severomoravské vodovody a kanalizace se starají o 4,7 tisíce kilometrů vodovodní sítě a 1,5 tisíce kilometrů kanalizací.
Vodárenským společnostem se přesto daří i díky aktivnímu vyhledávání poruch snižovat ztráty vody. „Proti roku 1996, kdy jsme zaznamenali ztrátu zhruba 15,7 tisíce kubických metrů vody, byly ztráty v roce 2009 asi trojnásobně nižší. Naší společnosti se daří ztráty snižovat dlouhodobě,“ upřesnil generální ředitel Ostravských vodáren a kanalizací Antonín Láznička.





















