Tříhvězdičkový hotel byl teprve krátkou dobu v majetku v Frenštátu pod Radhoštěm, když město oslovil německý zájemce o tento kdysi proslulý interhotel. Již tehdy město hovořilo o Vlčině jako o rodinném stříbře a hrdě nabídku odmítlo. To se v kontextu s dnešní situací kolem hotelového komplexu Vlčina jeví, sice ne jako jediná, ale určitě největší chyba.

Město hotel pronajalo, jenže nájemce řádně nesplácel nájem a došlo k rozchodu. Hotel byl téměř rok bezprizorní, ale zastupitelé o prodeji nechtěli ani slyšet. Místo toho se dopustili další, z hlediska rozpočtu ne nezanedbatelné chyby. Město založilo společnost Vlčina, ve které mělo stoprocentní podíl. Společnost začala Vlčinu provozovat, přičemž město si vzalo úvěr ve výši sedmi a půl milionu korun na odkoupení vybavení hotelu. Zhruba po sedmi letech se tato záležitost opět dostala na jednání zastupitelstva, a to v prosinci roku 2003. Do odpisů pohledávek se dostal mimo jiné i dluh po společnosti Vlčina, který za tu dobu narostl téměř na devět milionů korun a byl největším odpisem. „Dokážu pochopit, že se s tím moc dělat nedá, ale nemohu s tím souhlasit. Je to na úkor obyvatel města," komentoval tehdy krok svých kolegů zastupitel Jiří Unruh, jenž jako jediný hlasoval proti.

Vlčina si do té doby žila svým životem. V dubnu 1997 společnost Vlčina Frenštát uzavřela nájemní smlouvu s Robertem Smetanou. Tomu se podařilo přitáhnout zpět zhruba dvacet procent movitějších klientů a šedesát procent méně luxusní klientely i za cenu některých ústupků, jako bylo třeba snížení cen či uzavření restaurace, které kompenzoval prodloužením provozu na Staré Vlčině. Pak se nájemci střídali jako pomyslné korálky na niti. Většinou skončili poté, co se s městem nedohodli na nájmech. Město totiž chtělo vydělávat, ale už nehodlalo investovat. To vše se na budovách projevovalo stále víc a v roce 2004 už se bez okolků hovořilo o prodeji Vlčiny.

O prodeji hlasovali zastupitelé už v únoru 1998. Tehdy měli k dispozici tři roky starý odhad ceny, který hovořil o 39 milionech korun, a realitní kancelář, která se měla pokusit prodat hotel za 23 až 25 milionů. Tehdejší zastupitel Zdeněk Krkoška zdůvodňoval prodej tím, že hotel by potřeboval investici 15 až 20 milionů, jinak zchátrá. Kolegy ale nepřesvědčil, a Vlčina tak zůstala v majetku Frenštátu.

Krátce před vyhlášením záměru prodeje v roce 2006 město investovalo minimálně 750 tisíc korun za opravu střechy a vyčištění svahu pod Vlčinou od náletových dřevin. Jeden z velkých odpůrců prodeje Antonín Reček si náhlou investici spojoval právě se záměrem prodeje. „Ty souvislosti jsou zajímavé,“ naznačil tehdy Reček. Ale tehdejší starosta Pavel Orlík tvrdil, že radní města jen zkoušejí, zda by o Vlčinu byl zájem.

Pozor na spekulativní prodej

Frenštát pod Radhoštěm – Současná situace, kdy je hotelový komplex Vlčina k prodeji v nabídce realitní kanceláře, vyvolává mezi zastupiteli i obyvateli Frenštátu pod Radhoštěm myšlenky, že šlo o spekulativní obchod ze strany majitele.

Slovo spekulativní obchod se přitom objevovalo téměř pokaždé, když se začalo hovořit o prodeji hotelu. Nejinak tomu bylo například v případě zájemce, kterým byla společnost ČEVS z Brna. Společnost byla blízko definitivní koupě hotelu počátkem roku 2006.

O Vlčinu se tehdy ucházeli tři zájemci, z nich jednoznačně nejlepší nabídku podala právě brněnská společnost ČEVS, která nabídla 24,1 milionu korun. Na dubnovém zasedání ale zastupitelé prodej neschválili. „Firma nemá povolení k restaurační činnosti ani ubytovacím službám," upozornil tehdy zastupitel Alois Jaroš.

Předseda představenstva společnosti ČEVS Karel Navara ale později zastupitele ubezpečil, že firma již podala žádost o vydání oprávnění k podnikání v restaurační a hotelové činnosti a k tomu přidal, že společnost má eminentní zájem hotel provozovat. Přitom do něj hodlá investovat kolem padesáti až šedesáti milionů korun. Zastupitelé poté prodej schválili, ale společnost ČEVS nakonec ve lhůtě nezaplatila a od smlouvy odstoupila. Údajně kvůli několikamilionovým vícenákladům kvůli památkářům.

V kontextu s tím, co se s Vlčinou děje nyní, a jak toto dění vnímají lidé, lze považovat za zajímavé vyjádření tehdejšího radního Pavla Lacka. „Domnívám se, že to chtějí jen levně koupit a draze prodat,“ uvedl při projednávání tohoto prodeje Lacko.

Přečtěte si také: Vlčina je opět na prodej