Připravte se na zdražování. Příští rok toho bude více

O očekávaném zdražování v roce 2012 říká v rozhovoru pro Deník ekonom Igor Kotlán:

Příští rok? Tak ten vám řádně provětrá peněženky, slyší lidé v posledních týdnech stále častěji. „Ohlášené zvýšení snížené sazby daně z přidané hodnoty (DPH) nás k takovému kroku přinutí. Nemůžeme dělat nic jiného, musíme zdražovat. Rostou nám náklady a musíme to promítnout i do svých cen,“ tvrdí dopravci, výrobci, provozovatelé služeb i další.

Jestli mají důvod zdražovat opravdu všichni a téměř všechno, jsme se zeptali docenta Igora Kotlána z Ekonomické fakulty VŠB-TUO v Ostravě.

Jaká zdražení (třeba u potravin, jízdného v městské hromadné dopravě, ve službách či u dodávek plynu nebo elektřiny, jsou z pohledu ekonoma v příštím roce odůvodněné a proč?

Obecně lze říci, že zvyšování cen okolo dvou procent ročně je přirozený jev. Renomované mezinárodní studie potvrzují, že takto nízká inflace není škodlivá, protože zohledňuje růst kvality výrobků, nepřesnosti v měření a podobné faktory. Proto i centrální banky, jako klíčové nositelky boje s inflací, se ji snaží usměrňovat na výši okolo dvou procent.

Výjimkou není ani česká či evropská centrální banka. Větší nárůst cen je však v každé vyspělé zemi už více či méně problémový a může být vázán na různé faktory. Z těch jednorázových se jedná například o deregulaci cen či případ avizovaného zvýšení snížené sazby DPH (daně z přidané hodnoty). A právě druhý zmíněný příklad potká v příštích letech i Českou republiku, což bude nejspíše znamenat vyšší než dvouprocentní zdražování, a to přibližně o další jeden až dva procentní body. Ještě vyšší nárůst cen pak může být způsoben znehodnocením české koruny, ke kterému už nyní dochází.

Existuje zboží, surovina či služby, které bychom mohli i v příštím roce nakupovat za stejné ceny jako v roce letošním? Dokážete si jako ekonom představit, že by třeba v příštím roce něco mohlo dokonce i zlevnit?

Ekonomická teorie říká, že dopad zvýšení DPH do cen nemusí být automatický a závisí na mnoha faktorech. Klíčovou je cenová pružnost poptávky po zboží, jehož se zvýšení daně týká. U cenově nepružných komodit, jakými jsou například některé základní potraviny či energie, ale také cigarety, alkohol či v určitých případech pohonné hmoty, je dopad zvýšení DPH na ceny velmi výrazný. Naopak u zboží, jehož poptávka při růstu cen výrazně klesá, bude zvýšení DPH promítnuto do cen pouze minimálně. Dá se to parafrázovat jednoduše tím, že obchodníci promítnou zvýšení daně do cen pouze v případě, že dané zboží budou lidé i nadále v relativně nezmenšené míře kupovat. Problémem u současné úpravy DPH je v tom, že se dotkne v převážné většině případů výrobků, u nichž si obchodníci mohou dovolit promítnout zvýšení daně do cen.

Dá se dnes odhadnout, jestli někteří obchodníci nebudou moci kvůli už zmíněnému snížení poptávky zboží zdražovat, nebo trend, kdy lidé jsou zvyklí, že ceny zvyšují všichni, převáží?

Myslím si, že v mnoha oborech převáží trend, kdy se velká část zvýšené daně projeví v cenách (zejména základní potraviny, energie). Například u relativně zbytného zboží, jako jsou knihy a časopisy, nebudou moci ale obchodníci ceny zvyšovat. Už totiž neexistuje ze strany zákazníků ochota platit vyšší cenu. Otázkou však je, zda to nepovede ke krachu jednotlivých nakladatelství, která se mohou dostat do začarovaného kruhu. Nejenže nebudou moci příliš zvedat ceny, ale v důsledku zvýšené sazby DPH se jim sníží už i tak velmi nízká marže ziskovosti. Podobná může být situace u výrobců základních potravin, kteří buď zkrachují, nebo zhorší kvalitu využitých surovin.

Nepovede zdražování k tomu, že lidé z pohraničí budou jezdit nakupovat například do Polska, kde je lacinější benzin, oblečení i většina potravin?

Vzhledem k tomu, že zvyšování daní i cen je postupné a nyní nebude natolik markantní, nemyslím si, že by docházelo k masivním nákupním exodům do zahraničí. Nevylučuji ale, že v jednotlivých případech mohou nízkopříjmové rodiny opravdu hledat jako vhodnou variantu nákup v zahraničí.