Pro divoké jízdy často vyhledávají i mokřiny, které jsou pro přírodu cenné výskytem vzácných druhů rostlin a živočichů. „Ne jeden myslivec se při konfliktu s motorkáři setkal s agresivním chováním. Policie je proti není schopná proti čtyřkolkářům zasáhnout, trestní oznámení v drtivé většině odkládají. Čtyřkolkáři by měli označovat svá vozidla viditelnou SPZ a svůj adrenalin vybíjet na motokrosových drahách, které paradoxně zejí prázdnotou. Příroda nemůže devalvovat na motokrosovou dráhu pro úzkou skupinu lidí,“ řekl pověřený pracovník pro styk s médii Českomoravské myslivecké jednoty Jiří Šilha.

V příměstských oblastech jsou pro zvěř v tomto období hrozbou i nezodpovědní pejskaři, kteří nechávají své čtyřnohé miláčky pobíhat volně po lese. Dle zákona o myslivosti, a potažmo i zákona o lesích, není možno volně venčit psa v přírodě. Zvěř instinktivně vykonává v zimě minimum pohybu. Pokud pes vyplaší srnčí zvěř, ta před ním uniká. Slabší nebo často rušené kusy zvěře se pak nedokáží vyrovnat s takovým výdejem energie a následně hynou na celkové vysílení nebo na záněty dýchacího ústrojí.

V poslední době přibývá i „motorizovaného venčení psů“, kdy majitel vypustí smečku psů v honitbě, pak nasedne do automobilu a projíždí krajinou. „Psi pročesávají okolí cesty, nejsou majitelem kontrolováni, následně pak dochází k častým případům štvaní zvěře,“ doplnil Šilha. (red)