Larvy mohou napadnout nosohrtan zvířete a velmi zkomplikovat dýchání, nebo se mohou usídlit ve hřbetních partiích a způsobit rozsáhlé záněty vedoucí až k úhynu. Myslivci proto každou zimu zásobují krmelce přípravky, sloužící k potření této bolestivé parazitální choroby.

Jejich úsilí však notně ztěžují klidné zimy, panující v posledních letech. Zvěř se může napást na nezasněžených plochách, a proto nenavštěvuje tak hojně krmelce, aby bylo přeléčení zcela úspěšné. „Teď v tuto dobu zavádíme medikované krmivo, aby se to zlikvidovalo. Děláme to každý rok pravidelně, snažíme se dodávat takové krmivo po okrscích. Má to větší účinnost, když je to v několika honitbách u sebe,“ vysvětlil předseda Okresního mysliveckého spolku Nový Jičín Josef Pavelka. Ačkoli se myslivci snaží s tímto hmyzem bojovat, jejich úsilí hatí rozmary přírody. „Díky tomu, že jsou honitby propojené a blízko u sebe, nelze říct, že by se zvýšený výskyt objevil jen na Novojičínsku. Severomoravský region ale i tak zaznamenává nižší procento přeléčených kusů zvěře, právě díky mírné zimě,“ povrdil Jiří Šilha pověřený pracovník Českomoravské myslivecké jednoty

Léčiva se přimíchávají do jaderných krmiv, která jsou podávána zvěři v krmelcích během zimy. Náklady na medikamenty však musejí myslivci hradit z vlastní kapsy. „Náklady na průměrný „okres“ jsou přibližně sto tisíc korun a hradí je myslivci z peněz mysliveckých sdružení, či z vlastních rodinných rozpočtů,“ uvedl Šilha. To je případ i novojičínského sdružení. „Ty náklady bohužel nesou myslivci. Hradíme je z příspěvků a občas z daru nějakého sponzora,“ doplnil Pavelka. Myslivci tak často kupují zvlášť krmivo a zvláš přípravky na přeléčení, aby se vyhnuli větším částkám za již namíchané krmivo.

Zvěř, která je postižena střečkovitostí a není léčena, může podlehnout nemocem či naprostému vyčerpání. „Jedná se o totální oslabení organismu. Jsou to larvy, které se dostávají pod kůži a pod tou kůží a v orgánech žijí. Zvěř chátrá, není zdravá. Je náchylná k úhynu a k různým nemocem, kterým by jinak mohla bezpečně čelit. Týká se to hlavně srnčí zvěře,“ rozvedl Pavelka. Koloběh této parazitní nemoci je zřejmý. Dospělá samička střečka naklade na spodní část těla zvěře vajíčka, ze kterých se líhnou larvy. Ty se zavrtávají do kůže nebo napadají nosohrtan. Při svlékání vytváření typické střečkové boule. Vyzrálé larvy narušují kůži a aktivně opouštějí hostitele vypadnutím na zem. Při postižení nosohrtanu zvěř často larvy vykašle. Larvy, které již nejsou součástí hostitele, ihned zakuklují na půdě. Z nich se pak líhnou dospělí jedinci, jenž nalétávají na zvěř. Celý koloběh trvá jeden rok.