Zatímco se všichni přou hlava nehlava koalice nekoalice o daň z mimořádných zisků, předložil Marek Benda nenápadný pozměňovací návrh. Chce snížit daň z hazardních her. A ne málo. Z pětatřiceti procent na třiadvacet.

Marek Benda je nejdéle sloužícím poslancem. Lidu slouží s krátkou přestávkou už od roku 1990. Je tedy nemožné vinit ho z nějakého piškuntálství. Například z toho, že se tento vzorný muž tajně oddává hazardu, a proto mu chce přilepšit. A už vůbec ne z toho, že by parlamentními větry ošlehaný vlk podlehl lobbismu loterijních společností.

Co tedy za jeho, mírně řečeno, podivným návrhem stojí?

Martin Komárek.
Pozvou mě na ty metály?

Může to být jeho pověstný smysl pro spravedlnost. Energetici a banky budou krvácet. Tomu už nezabrání, i kdyby se rozkrájel. Pokud budou jedni plakat, měla by to vyvážit radost jiných. Přitížím těm, ulevím oněm.

A co když je to obava o osud loterií? Češi sázejí vášnivě rádi. Sní o tom, že jejich tiket bude jednou vyplněn správně a oni dostanou lístek na svobodu, jak zní reklama na jednu z her. Jenže teď sedí zkřehlí ve dvou svetrech. Chleba bude brzy za stovku. Našinci si budou muset odepřít radost ze hry a loterijní společnosti, jedna z páteří naší ekonomiky, přijdou na buben.

Možná chce Marek Benda státotvorně zeštíhlit rozpočet. Ten si teď namastí kapsu na mimořádné dani. Když vláda zas o něco přijde, uvědomí si snad, že nemůže lidem rozdávat donekonečna. A místo podbízení se cenovými stropy tvrdě prohlásí: Dva svetry nestačí, pořiďte si třetí.

Nebo je za tím ještě něco jiného? Co myslíte?