Po zvolení Petra Pavla zahalil republiku závoj utkaný z nadšení a víry v návrat důstojnosti na Pražský hrad. Pavel zvítězil i proto, že lidem nabídl schopnost naslouchat a o jejich starostech přemýšlet. To vše s přispěním kompetentních rádců. Po špičkovém diplomatovi Jaroslavu Zajíčkovi, který bude vést zahraničněpolitický odbor, byl představen i šéf obnoveného vnitropolitického úseku. Bude jím politolog, docent Univerzity Palackého v Olomouci Tomáš Lebeda. Vedle profesora ústavního práva Jana Kysely (ten bude externím spolupracovníkem) tak rozšíří Pavlův tým další akademik.

Kateřina Perknerová
Vláda s důchody narazila. I na Pavla

Pokud respektovaní experti opouštějí univerzitní bublinu, aby se přímo angažovali ve veřejném dění, dá se říci, že se politika uzdravuje. Přestává být v jejich očích špinavou stokou a stává se výzvou, kterou stojí za to přijmout. V takové situaci je důležité, jak se Pavel a jeho lidé stavějí ke svým předchůdcům. Mnozí byli zaskočeni podlézavou žoviálností Vratislava Mynáře, s jakou se choval ke své nástupkyni Janě Vohralíkové při přípravě inaugurace. Co jsme si, to jsme si, jako by chtěl naznačit.

Avšak to platit nesmí. Mezi nimi má být neprostupná bariéra z profesionality a jasného distancování. Možná padnou trestní oznámení kvůli chodu Kanceláře prezidenta republiky za Mynářova bačování a pravděpodobně nás pohorší závěry auditu Nejvyššího kontrolního úřadu. K bratříčkování s představiteli končící hradní éry není žádný důvod. Vždyť v kampani se Pavel vymezoval i proti Miloši Zemanovi a jeho stylu vládnutí. Už to snad neplatí?