Loni se podle statistik do boje s alkoholem zapojilo šest procent dospělé populace. Ze statistik Státního zdravotního ústavu vyplývá, že zhruba 28 % dospělých konzumuje alkohol umírněně nebo abstinuje, 53 procent dotázaných pije alkohol s nižším rizikem. A 18,6 procent našich spoluobčanů se pohybuje za hranicí vysoce rizikového pití. Pití alkoholu je takzvaně škodlivé, pokud má za následek zdravotní problémy, které lze prokázat cíleným lékařským vyšetřením a kterých si je často i sám konzument vědom.

U lidí, kteří spadají do kategorie „škodlivé pití“, se častěji objevují i sociální a rodinné problémy, a často také problémy v práci nebo nezaměstnanost. Z hlediska zdravotních komplikací i sociálních dopadů je pak nejrizikovější skupina „problémových konzumentů“. Nejde jen o poruchy vyvolané alkoholem, jako je třeba závislost, ale často o úrazy, dopravní nehody nebo agresivní chování.

Každý sedmý je zralý na adiktologa

Profesor Michal Miovský, přednosta Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a proděkan pro nelékařské studijní programy, upozorňuje, že v podstatě každý sedmý dospělý člověk, kterého potkáte v tramvaji nebo na ulici, je zralý na konzultaci s adiktologem, tedy vědcem, který se zabývá závislostmi, jejich léčbou, výzkumem a prevencí.

Lidé mohou mít závislost na mnohém:

A jak se vlastně člověk stává alkoholikem? „Na to neexistuje univerzální recept, ale vždy jde o kombinaci mnoha okolností. Zásadní roli hraje genetika a obecně celková biologická výbava člověka, která nás vzájemně dosti odlišuje, více, než si lidé připouštějí.

Nicméně pak nastupuje rodina, výchova, sociální okolnosti, samozřejmě psychologická výbava a to, v jaké společnosti se pohybujete. Celé je to pak ovlivněno věcmi, jako jsou například traumata, deprese, situace v zaměstnání, partnerském a rodinném životě a tak dále. Obecně ale platí, že spokojení a šťastní lidé, žijící normální život rozumným způsobem, jsou ohroženi méně,“ popisuje vlastní zkušenosti Michal Miovský.

Daná není ani hranice, kolik toho musíte denně vypít, abyste byli označeni za alkoholika. „Odlišnosti jsou obrovské. Jsou tak velké, že nic takového nelze stanovit, právě kvůli předešle řečenému a právě proto, že nejde jen o tu látku. Alkohol je jen jedna část, živý člověk a jeho tělo a příběh jsou část druhá. Co ještě zvládne jeden s lahví vína denně, druhý nemusí zvládnout ani s polovinou,“ říká adiktolog.

Ani na otázku, čemu alkohol škodí nejvíce, není lehké odpovědět. „Jasně že pro játra a mozek není žádné množství alkoholu požehnáním. Dopad pravidelného a dlouhodobého pití je velmi komplexní věcí s dohrou na úrovni hormonální, kardiovaskulární, ale také onkologické a tak dále. Nastupuje zde prostě to, kde má vaše tělo slabiny, tedy kde máte například genetické dispozice ke vzniku nějakého vážného onemocnění, anebo kde se propojuje více negativních faktorů dohromady, které spolu s alkoholem mohou působit více destruktivně. Typickým příkladem může být vysoký, dlouhodobý a jinak neřešený stres. Případně současné kouření tabáku. Nebo ještě k tomu třeba špatné stravovací návyky a nedostatek pohybu. Tohle když se potká, vytváří to kombinaci smrtící či radikálně snižující délku života,“ varuje Michal Miovský.

Uvědomte si, kdy máte chuť se napít

Pokud se k výzvě připojíte a rozhodnete se strávit měsíc bez alkoholu, jistě vás bude zajímat, co může člověku pomoct, aby překonal nutkání napít se. „Začít je třeba právě u té chuti. Uvědomění si jejích aspektů, kontextu, kdy přichází, jak se projevuje, s čím (situace, lidé, další okolnosti) je spojená… To už významně pomáhá. A pomáhá, když vím, čím na tu chuť mohu reagovat. Co mi prostě funguje. U někoho je to nebýt sám, u jiného je to mít nějakou činnost, u dalšího třeba pohyb nebo méně stresu,“ radí odborník na prevenci závislostí.

Jestliže máte pocit, že aspoň bez kapky alkoholu se v životě neobejdete, nejméně vám uškodí, když ho budete pít právě jen příslovečnou kapku. Podle Michala Miovského jsou pravidla v tomto směru docela jasná a mají svoji oporu v tom, co víme o alkoholu a našem těle. „Tedy čím menší koncentrace, tím lépe. Čím pomaleji, tím lépe. Čím menší celkové množství vypité za jednu epizodu, tím lépe. Existují i další pravidla a doporučení. Říkáme tomuto přístupu minimalizace rizik a škod a aplikujeme ho jak u alkoholu, tak u dalších drog. Je to efektivní a je jasné, že ne vše má stejnou úroveň rizika a potenciálních škod,“ vysvětluje odborník.

Akce s nulovou tolerancí

Možná se ptáte, jestli může mít Suchej únor, tedy pouhý měsíc bez alkoholu, nějaký efekt na vaše zdraví. Nejen podle přednosty Kliniky adiktologie překvapivě může: „Zdá se to být trik, ale on to až takový trik není. Měsíční detox bez alkoholu může být pro vnímavého člověka docela překvapením. Už jen z hlediska prožitku vlastního těla a vnímání chutí a emocí. Tak si toho všimne asi více lidí. Pokud máte alespoň trochu normální stravování, je skutečně možné při takovémto detoxu zachytit pozitivních změn docela dost. Samozřejmě nelze čekat zázraky – primárním, respektive klíčovým smyslem akce je upozornit na to téma a vést o něm kultivovanou a na faktech postavenou diskusi. Nemá to být prudivá kampaň. Má to být vtipné, má to přinést méně známá fakta a má to vést odlehčenou formou k zamyšlení a reflexi o vážných tématech. Třeba o tom, jak žijeme, zda bychom toho pro sebe nemohli udělat každý více a zda se občas zamyslíme nad tím, jak moc nás ovlivňují stereotypy, předsudky a reklama spojené s alkoholem.“

Sám Michal Miovský ví, jaké to je být závislý na alkoholu. Tímto obdobím si kdysi prošel, ale naštěstí dokázal najít důvod proč přestat pít. „Těch důvodů bylo mnoho, ale zásadní pro mě bylo vědomí, že chci něco více, než jen destruktivně rozložit svůj život a fungování, a že jsou pro mě lidí, kteří mi za to stojí. Zásadním obratem bylo uvědomit si, zda si za to stojím sám sobě,“ svěřuje se.

Pokud ještě váháte, jestli vyzkoušet měsíc na suchu, pak vězte, že sonda mezi cca 300 registrovanými účastníky v roce 2019 ukázala, že celý měsíc vydrželo bez alkoholu až 90 procent z nich a tři měsíce po akci 52 procent hlásilo, že ještě v květnu pije alkohol méně než před únorem, a 12 procent vydrželo nepít vůbec až do května.

Jak odpověděl na tři otázky z ankety Deníku Michal Miovský, přednosta Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze:

Měl by se omezit prodej alkoholu pouze na specializované a licencované obchody?

a) Ano, jednoho dne ano, ale vidím k tomu dalekou cestu a neumím si tento krok představit v ČR dnes.
b) ne

Jaká by měla být věková hranice pro pití alkoholu?

a) od 15 let
b) od 18 let je funkční hranice a v Evropě se osvědčila
c) od 21 let

Dovolil byste řidičům před jízdou 0,5 promile alkoholu v krvi (cca jedno až dvě piva či 2 dcl vína)?

a) ano
b) Ne, situace ve vymáhání práva a respekt před zákonem a smysl pro dodržování pravidel, to jsou příliš citlivé a nefungující věci v této zemi. Byl by to nebezpečný experiment.

Češi a závislosti.