Peklo jménem D1. Velké opravy skončí ještě letos: co vše modernizace přinese

Je nejstarší, nejdelší a také nejvytíženější. Dálnice D1 z Prahy přes Brno a Ostravu na polské hranice má za sebou dlouhou historii. První plány na dopravní osu napříč Československem vznikly už ve 30. letech minulého století, i když v jiné trase.

Dnes jsou v provozu dva souvislé úseky – z Prahy do Říkovic u Přerova o délce 272 kilometrů a z Přerova na polskou hranici u Věřňovic o délce 94 kilometrů.

V říjnu bude hotovo

Motoristy už devátým rokem trápí stavební práce při modernizaci D1 v nejvytíženějším úseku mezi Prahou a Brnem, které brzdí provoz a při každé větší nehodě se z dálnice stává parkoviště. První práce na projektu, který Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) označuje jako Nová D1, začaly v květnu 2013, kdy dělníci nastoupili na úseky z Větrného Jeníkova do Jihlavy a ze Lhotky do Velké Bíteše.

Tradiční peklo na D1: přes léto bude 40 kilometrů v opravě. Podívejte se

Pro motoristy má ŘSD po letech modernizace konečně dobrou zprávu. Letos bude hotovo! Stavba nové dálnice D1 mezi Mirošovicemi a Kývalkou jde do finále. V říjnu zmizí poslední omezení a obnova této klíčové spojnice mezi Čechami a Moravou bude dokončena.

„Stavaři jedou naplno, do začátku října dokončíme práce na zbývajících 41 kilometrech dálnice D1 a úsek Hvězdonice – Mirošovice bude dokončen již v srpnu. Děkuji všem řidičům za trpělivost a ohleduplnost v zúženích, brzy se již projedeme po kompletně zrekonstruované D1,“ řekl ministr dopravy Karel Havlíček.

Podle ŘSD zmizí omezení první říjnový víkend. Během léta budou dělníci na D1 pracovat ještě na opravách dvou odpočívek – Troubsko a Rohlenka u Brna.

Dálnice D1 je slovenský národní mýtus. Vznikla o ní i divadelní hra

Úpravy mezi Prahou a Brnem byly rozděleny do dvaceti úseků, vždy mezi jednotlivými exity. Modernizace spočívá v rozšíření ze stávajících 26,5 metru na 28 metrů. Širší jsou také odstavné pruhy, a to o tři čtvrtě metru, což zvyšuje bezpečnost v případě odstavení vozidla. Toto rozšíření navíc umožní vést provoz v režimu 2 + 2 pruhy i v době uzavírky jednoho pásu.

Do budoucna navíc ŘSD plánuje upravit dálnici D1 kolem Brna na šest pruhů. Jde o úsek z exitu Kývalka po Holubice. Zatím je šestipruhové uspořádání jen na nejstarším a nejvytíženějším úseku mezi Prahou a Mirošovicemi, kde byla dálnice rozšířena v letech 1996 až 1999.

Modernizace dálnice D1.Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic ČR

Hustý provoz a stavba. O nehody není nouze

Silný provoz spolu se stavebními pracemi, zúženími a omezením rychlosti. To je každodenní realita na D1. Stačí pak jeden spěchající řidič, a nehoda je na světě. Proto asi nepřekvapí, že hned pět úseků D1 se zařadilo mezi deset nejrizikovějších nehodových míst. Vyplývá to z údajů nového Portálu nehod, který vznikl ve spolupráci s Českou kanceláří pojistitelů a jehož mediálním partnerem je Deník.

Z pohledu počtu nehod dominuje úsek u obce Jažlovice v okrese Praha-východ, přibližně na 13. kilometru dálnice D1 ve směru na Prahu. Za poslední dva roky se zde stalo 221 nehod, celková škoda se vyšplhala na téměř 24 milionů korun.

V příštím roce se v Česku otevře 25,5 kilometrů nových dálnic

Kritickým úsekem byl také nájezd na dálnici u Mirošovic na 21. kilometru. Zde začala v říjnu roku 2018 rekonstrukce. Doprava byla svedena do dvou jízdních pruhů, což zkomplikovalo i nájezd na dálnici. Jde o úsek nedaleko Prahy a velmi často se zde tvoří kolony. Jako nejčastější příčina byla udávána nepřiměřená rychlost vzhledem k hustotě dopravy. Na tomto úseku se stalo 62 nehod se škodou téměř osm milionů korun.

Hodně se na D1 v posledních dvou letech bouralo u Speřic na Pelhřimovsku, Mikulášova či Slavníče na Havlíčkobrodsku a za Velkým Meziříčím ve směru na Brno. Zde bylo nejčastější příčinou nehod nevěnování se řízení v kombinaci s příliš rychlou jízdou.

„Když řidič jede nepřiměřenou rychlostí a ještě nesleduje provoz před sebou, tak ho překvapí například kolona, která se před ním vytvořila, nebo dopravní značení, které svádí provoz do zúžení případně do druhého jízdního pásu. Pak nestihne zareagovat a narazí do vozidla, které je před ním. Tyto nárazy, zejména v plné rychlosti, mívají fatální následky,“ upozornila policejní mluvčí Dana Čírtková.

Kamionu upadlo kolo a trefilo protijedoucí auto. Zdemolovalo mu celou příď

Na dálnici D1 se stala také zřejmě největší hromadná nehoda této země. Ve čtvrtek 20. března 2008 mezi 90. a 134. kilometrem u Řehořova na Jihlavsku se srazilo 231 aut. Policisté řešili 93 samostatných nehod, při nichž havarovaly dva autobusy, 58 kamionů a 131 osobních aut. Škoda byla vyčíslena na téměř 28 milionů. Nikdo naštěstí nepřišel o život, ale tři osoby byly zraněny těžce a 27 lehce.

Jen nedaleko odtud, na 89. kilometru u Humpolce, utrpěl 1. září 1992 při nehodě vážná zranění Alexander Dubček, strůjce pražského jara a po sametové revoluci předseda Federálního shromáždění. Řidič služebního BMW dostal vlivem hustého deště smyk a ve vysoké rychlosti vyletěl z dálnice. Alexander Dubček utrpěným zraněním podlehl 7. listopadu téhož roku. Dnes stojí nedaleko místa nehody Dubčekův památník.

Zajímavosti z historie

- První návrh na výstavbu dálnice napříč Československem se objevil již v roce 1935. Národní silnice Plzeň – Košice se vyhýbala velkým sídlům, jako je Praha nebo Brno.

- Jan Antonín Baťa na vlastní náklady vypracoval projekt na trasu z Chebu až na rumunské hranice na Podkarpatské Rusi. Opět se vyhýbala Praze či Brnu.

- Po mnichovské dohodě bylo nutné plány přepracovat a nová verze pro trasu Praha – Brno a velký okruh kolem Prahy vznikla za rekordních dvanáct dnů.

- Po okupaci Německem byly plány mírně upraveny, ale stavba započala v lednu 1939 a trvala až do roku 1942.

- Po válce nejdřív prezident Beneš dekretem rozhodl o pokračování výstavby, ale po roce 1950 se už s dálnicí nepočítalo.

- O obnovení výstavby bylo rozhodnuto až v roce 1963 s tím, že se využije v podstatě celé původní dálniční těleso.

Zátah na hříšníky bez dálniční známky: To není moje auto, vymlouvají se řidiči

- Znovu stavět se začalo v roce 1967 a 12. července 1971 byl otevřen první úsek z Prahy do Mirošovic.

- Souvislý dálniční tah z Prahy do Brna byl dokončen 7. listopadu 1980, kdy byl zprovozněn poslední úsek u Humpolce.

- V roce 1983 došlo ještě k protažení dálnice k Holubicím a v letech 1988 a 1992 byly do provozu uvedeny další dva úseky po Vyškov.

- V roce 1996 byl přepracován původní plán pokračovat ke Starému Hrozenkovu a na Slovensko. Nově měla D1 vést k Lipníku nad Bečvou a tam se napojit na D47.

- O devět let později bylo rozhodnuto, že se trasy D47 a D1 sjednotí, a D1 tak povede až na česko-polskou hranici za Bohumínem. Tento úsek byl v celé trase zprovozněn v roce 2012.

- V prosinci 2019 pak přibyl zatím poslední úsek z Lipníku nad Bečvou do Přerova. Zbývá dostavět úsek z Přerova do Říkovic.