Ledová jeskyně bez ledu. Slovenský přírodní klenot mizí před očima

Úchvatný pohled na bohatou ledovou krápníkovou výzdobu Demänovské ledové jeskyně je minulostí. Lidé si ji momentálně užijí jen při prohlížení archivních fotek. Led sice soustavně ubývá už několik let, a pro odborníky tak není současná situace nečekaná, nikdo ale neví, zda se ještě v jeskyni vytvoří. Příčinou jsou globální klimatické změny.

Co se děje na Slovensku.Zdroj: Deník„Vzhledem k předchozím slabým zimám došlo k masivnímu úbytku ledu v Demänovské ledové jeskyni. Úbytky ledu za posledních více než 10 let v letním období jsou mnohem vyšší než přírůstky v zimě. Jeskyně se vlivem dopadů klimatické změny dostala na minimum ledové výplně za posledních přibližně 70 let,“ stojí v prohlášení správce jeskyně. 

Návštěvníci nyní v jeskyni led téměř nezahlédnou. „V současnosti se vyskytuje jen v nejnižší části jeskyně, avšak jen podlahový. Ledové krápníky a sloupy v jeskyni teď neuvidíte,“ doplnil správce. 

Záchrana ledu? Drahá a náročná

Demänovská ledová jeskyně se nachází v Demänovské dolině v Nízkých Tatrách. Přírodní památku lidé obdivují už od 19. století. Počátkem padesátých let minulého století prošla rekonstrukcí, po níž se opětovně zpřístupnila.

Už tehdy se ovšem vyskytly problémy s udržením ledu - kvůli neopatrnému zásahu při pracích (proražení nového vchodu) se narušilo mikroklima v jeskyni do té míry, že hrozilo masivní tání. Nakonec se díky úsilí jeskyňářů podařilo ledovou krásu zachovat. Nyní se ale podobný zázrak zřejmě už neodehraje, neboť současná situace je mnohem bezútěšnější. 

Požár v Banské Štiavnici: Obnova klenotu Slovenska potrvá roky, pomohou i Češi

Časy, kdy byla jeskyně ledu plná, přitom nejsou tak vzdálené. „Ještě v roce 2006 zde bylo 1 250 kubických metrů ledu, dnes jen asi deset a i ten se dál roztápí,“ konstatovala aktuální reportáž slovenské televize Markíza. 

Vrátit Demänovské ledové jeskyni její modro-bílou studenou pýchu by nejlépe dovedla příroda. „Potřebujeme, aby bylo v zimě dlouhodobě chladno. Kape sem voda z povrchu, a pokud je dole pod nulou, zamrzne,“ nastínil pro Markízu průvodce v jeskyni Tomáš Tereštík. 

Takhle vypadala jeskyně před devíti lety:

Jenže globální oteplování hraje proti těmto nadějím - zimy jsou na Slovensku naopak stále mírnější. „Objevily se už i úvahy jeskyni ochlazovat uměle pomocí techniky, avšak to by byl složitý, drahý a nepřirozený proces,“ zaznělo v reportáži televize. Správci jeskyně navíc věří, že by se vše mělo nechat právě na přírodě.

Kritická poslední léta

Mimochodem, o udržení ledu v jeskyni se už pokoušeli. I v letech 2019 či 2021 z ní totiž téměř zmizel, a proto tehdy ke vchodu jeskyně v létě namontovali dobře izolující materiál lexan a plastovou plachtu, aby zamezili přístupu teplého vzduchu.

„Jeskyně v Demänovské dolině zažívá úbytky. Největší ledovec se momentálně nachází už jen na podlaze centrální a nejníže položené části známé jako Kmetův dóm,“ popsal archivní článek slovenského deníku Pravda z roku 2021. 

Předpověď počasí na následující pětiletku? Už se bude jen oteplovat

Jeskyňáři už tehdy pro deník Pravda podotkli, že lepší „utěsnění“ jeskyně před přílivem teplého vzduchu je pouze drobná pomoc, která nemá šanci zvrátit celkový vývoj. „Od roku 2016 bylo jeskyňářům jasné, že led v jeskyni pomalu končí,“ podotkl aktuální text slovenského deníku Sme. 

V roce 2008 ještě návštěvníci v Demänovské ledové jeskyni našli úchvatné ledové krápníky. V současnosti v jeskyni led téměř neníZdroj: Wikimedia Commons, Michael Sartakov, CC BY 3.0

Nyní to tedy vypadá, že se led do Demänovské ledové jeskyně minimálně v nejbližších letech nevrátí. Její název se ale prozatím měnit nebude, byť to správci zvažují. V současnosti návštěvníky čeká pohled na vápencovou výzdobu.

Na Slovensku je ještě jedna ledová jeskyně - Dobšinská ledová jeskyně. Nachází se u městečka Dobšiná v Národním parku Slovenský ráj. 

Rubrika U sousedů

U sousedůZdroj: DeníkV dnešní době víme často mnohem více o tom, co se děje na druhém konci světa, než co se děje těsně u našich hranic, v sousedních zemích České republiky. Proto jsme se rozhodli vám odlehčenou formou přinášet na tomto místě každou neděli zprávy o tom, co se děje „u sousedů“, tedy na Slovensku, v Polsku, Německu a Rakousku. Informovat vás budou lidé, kteří buď v daných zemích žijí, jako je Eliška Gáfriková na Slovensku, Martin Kratochvíl v Polsku, nebo působí u hranic, jako Alexandr Vanžura v Děčíně, nebo Iva Haghofer u rakouských hranic na jižní Moravě. Za inspiraci k vzniku rubriky děkujeme panu Vladimíru Majerovi. Občas přispěji středoevropským pohledem do rubriky i já, evropský editor Luboš Palata.

Přejeme hezké nedělní počtení.