Tajemní australští Aboriginci: Masakry, epidemie, ukradené děti

„Černá barva kůže, černé vlnité vlasy, široký nos a velké zuby,dlouhá hlava, prognatismus (vystouplá dolní čelist).“ Tak popisuje Aborigince digitální nomád Martin Rosulek, který v Austrálii nějakou dobu žil a o historii i současném životě Aboriginců hodně ví.

„Předpokládá se, že z Asie do Austrálie přešli přes Malajsii a Novou Guineu. Historie domorodců sahá až do doby před šedesáti tisíci lety," píše o původu Aboriginců Martin Rosulek, zatímco cestovatelský web National Geographic uvádí i druhou teorii, jak a odkud se Aborginci octli v Austrálii: „Současná teorie tvrdí, že přišli z Afriky asi před 70 000 lety, což z nich činí nejstarší populaci lidí žijících mimo Afriku,“ píše web.

Aboriginci jako lovci a sběrači na cestě za obživou

Aboriginci, původně lovci a sběrači, na nově objeveném území hledali především nové zdroje potravy. „Jídelníček původních obyvatel Austrálie tvořila semena a plody, klokani, larvy, červi, brouci, ještěrky a želvy. Pokud dnes potkáte v buši příslušníka domorodého kmene, jeho obědové menu bude mít podobnou skladbu,“ píše cestovatel Martin Rosulek.

Aboriginci kočovali za zralými plody a zvěří rozděleni zhruba do 500 kmenů. Žili v přístřešcích z bláta a větví a občas mezi sebou válčili o zabraná území. Jejich původní počet na kontinentu se podle National Geographic odhaduje na milion a ani občasné konflikty muže proti muži tento počet nijak zásadně neovlivnil.

Rituální ohňový tanec Aboriginců:

S britskou kolonizací přišly epidemie a masakry

Čas, kdy Aborigincům začalo jít o holé životy, přišel až na konci 18. století - kryje se s počátkem britské kolonizace.

play_fill

Filmové Tunisko: Tady bojoval Gladiátor, běhal Indiana Jones, ožily Star Wars

Do světa

Když totiž James Cook a jeho kolegové vystoupili z lodí u australských břehů, zalíbilo se jim tam. A tak bílí muži začali rozsévat zkázu: jednak sem zavlekli choroby (neštovice, spalničky a tuberkulózu), se kterými se desítky tisíc let izolovaně žijící Aboriginci nesetkali a tedy neměli proti nim imunitu, jednak začali původní obyvatele systematicky vybíjet.

KVÍZ: Jak dobře znáte hlavní města? Otestujte se a uvidíte, zda je máte v malíku

Do světa

„Když britští osadníci začali kolonizovat Austrálii v roce 1788, odhaduje se, že tam žilo 750 000 až 1,25 milionu domorodců. Epidemie brzy zpustošily domorodé obyvatelstvo ostrova a britští osadníci se zmocnili jejich země,“ popisuje události po roce 1788 National Geographic s tím, že „Výzkumníci zdokumentovali nejméně 270 masakrů domorodých Australanů během prvních 140 let kolonizované Austrálie.“

„V roce 1930 činila jejich populace pouhých 70 000 lidí,“ sečetla následky kolonizace Wikipedia.

Vláda domorodcům ukradla a převychovávala děti

Zdecimovanou populaci Aboriginců však ve 20. století čekal další masakr: tentokrát ve jménu politiky asimilace. Australská vláda se v roce 1910 rozhodla hrstku původních obyvatel kontinentu s konečnou platností zlomit a takzvaně začlenit do společnosti.

A činila tak mimořádně krutě - způsobem, který historie moci zaznamenala mnohokrát.

„V letech 1910 až 1970 vedla vládní politika asimilace k tomu, že 10 až 33 procent domorodých dětí bylo násilně odvedeno ze svých domovů. Tyto „ukradené generace" skončily v adoptivních rodinách a sirotčincích a bylo jim zakázáno mluvit jejich rodným jazykem. Děti také dostávaly nová jména," popisuje události minulého století National Geographic.

Obří termitiště jezdí do Austrálie obdivovat lidé z celého světa, uchvátí i vás

Do světa

Citovaný text mimo jiné doprovází fotografie z roku 1954, na níž je zachycena královna Alžběta II. a princ Philip na oficiální návštěvě svého území. Královskému páru na uvítanou Aboriginci zatančili svůj rituální tanec. V té době přitom neměli žádná občanská práva včetně práva volit a práva na občanství, práva na půdu a na život v blízkosti bílých přistěhovalců, přicházeli o svoje děti a fungovali spíše jako přírodní zajímavost a kulturní program než jako občané své země.

Omluva ukradeným generacím

Změnu v postavení původních obyvatel kontinentu přinesla až 60. léta minulého století. V roce 1967 Australané odhlasovali, že federální zákony budou platit i pro Aborigince, kteří se tak stanou právoplatnými občany.

V roce 2008 se australský premiér Kevin Rudd jménem celé země Aborigincům omluvil za činy vlády a společnosti vůči „ukradeným generacím“ dětí.

Pět let poté, v roce 2013, australský parlament přiznal Aborigincům status původních obyvatel.

Aboriginci mají často umělecké sklony:

Inspirace čtyřmi barvami

V šestadvacetimilionové Austrálii dnes žije zhruba 400 tisíc Aboriginců - často mimo města, v přírodních rezervacích. O své mimořádně bohaté kultuře, jejíž nejstarší stopy, jeskynní malby, jsou 20 tisíc let staré, rádi vyprávějí turistům na různých festivalech a slavnostech.

„Austrálci (Aboriginci) odedávna ztvárňují své fantazie na dominantách krajiny včetně skal a jeskyní. Při své tvorbě Austrálci používají jen čtyři barvy: bílou pro starost a bolest, černou pro pomstu a smrt, žlutou pro hněv a agresivitu a červenou pro radost a lásku,“ píše o jejich pověstných malbách, kterými se rád nechává inspirovat například český výtvarník František Skála.

Aboriginci dali světu bumerang a didgeridoo

Součástí jejich historie, kultury a náboženství je slavný bumerang a také nejstarší dechový nástroj na Zemi - didgeridoo. Původně bambusový (nebo eukalyptový) kmínek vyžraný od termitů s náústkem z včelího vosku vydává silný bručivý zvuk, který je dodnes součástí aboriginských náboženských rituálů.

Idyla se nekoná

K idyle má ovšem současný život původních obyvatel Austrálie daleko. Na webu Australian Institute of Health and Welfare se lze dočíst obsáhlé informace o průzkumu v aboriginských komunitách. Vyplývá z nich, že ve velkém holdují alkoholu a drogám, což má drsný vliv na jejich zdraví a délku života.

New York Evropy stojí v zemi, kterou Češi milují díky nákupům

Do světa

„Tvoří sociálně nejslabší část. Jejich příjmy jsou mnohem nižší a potýkají se nejen s nezaměstnaností a negramotností, ale také s alkoholem, drogami a domácím násilím,“ píše o dnešní realitě cestovatel Martin Rosulek.

Většinová populace má podle něj na původní obyvatelstvo rozporuplné názory.

„Vyrovnává se s historickou křivdou vůči domorodcům, ale zároveň nesouhlasí s řadou výhod, které australská vláda původním obyvatelům poskytuje. Austrálci (Aboriginci) mají nárok na bezúročné půjčky, vysoké sociální dávky, bezplatné školství, zdravotní péči zdarma, a dokonce mohou získat nemovitost od státu. Napětí je patrné zejména mezi domorodým obyvatelstvem, které žije dnes ve městech v komunitách a obyvateli žijící v blízkosti těchto komunit. Do těchto oblastí se dokonce distribuuje speciální benzín. V čerpacích stanicích poblíž komunit je směs, kterou není možné čichat,“ uzavírá Martin Rosulek.