Ne, není to květina, ke které by si každý rád přičichl či si ji dal doma do vázy. Přesto raflézie Arnoldova (latinsky Rafflesia arnoldii ) vzbuzuje údiv. Nejen svým vzezřením spojeným s obří velikostí, ale i jistou dávkou tajemství.

Kde raflézie roste

Rafflesia arnoldii je rostlina, která si našla útočiště v deštných pralesích na Sumatře a Borneu v jihovýchodní Asii mezi Indickým oceánem a Tichým oceánem. Prvním Evropanem, který raflézii našel, byl podle historických dokumentů francouzský průzkumník Louis Auguste Deschamps.

Raflézie Arnoldova ve volné přírodě:

| Video: Youtube

Jak raflézie vypadá

Raflézie bývá označována jako panda rostlinné říše, protože je vázána na konkrétní lokalitu a rozmnožovat ji jinde se daří spíše jen se sporadickými úspěchy. A jedním slovem – ohromuje.

  • V průměru může květ raflézie měřit až jeden metr a vážit přes 10 kilogramů. Rostlina nevytváří žádné listy, ani stonek a kořeny.
  • Květy jsou jednotlivé, pravidelné, jednopohlavné a vyrůstají přímo z kmene či kořenů hostitelské rostliny - často liány. Okvětí je tvořeno pěti masivními plátky.
  • Plodem je bobule.

Existuje přes 20 druhů raflézií rostoucích v jihovýchodní Asii, několik druhů je kriticky ohrožených a hrozí jim tak trvalý zánik.

Raflézie kvete jenom 7 dní:

Parazit, co hrozně páchne

Ve skutečnosti je raflézie parazit. Než vykvete, představuje spíše jen důmyslný systém vláken, které prorostly do těla hostitelské rostliny.

„V nepředvídatelných intervalech parazit vytváří pupen podobný zelí, který prorazí kůru révy a nakonec vytvoří obří pětilaločný květ. Ten může dosáhnout v průměru až jednoho metru. A velmi páchne, jako hnijící maso. Puch pak přitahuje mouchy bzučivky,“ popsal web University of Oxford.

I díky tomu, že se nad páchnoucí raflézií pohybují hejna much, vysloužila si nejrůznější přezdívky spojené s mrtvolami.


Nahrává se anketa ...

Co se ví o životě rostliny

Jak připomíná web Botanické zahrady v Praze, rostlina parazituje na liáně rodu Tetrastigma, kde přežívá uvnitř liány ve formě vláken. Další vývoj je i přes řadu zkoumání zahalen tajemstvím.

„Její rozmnožování stěžuje fakt, že se jedná o dvoudomou rostlinu. K opylení a vzniku plodů je tedy potřeba samčí a samičí rostlina, obě zrovna kvetoucí poblíž sebe. Ne všem poupatům se podaří vykvést. Květ vydrží asi osm dní. Zatím se však mimo jihovýchodní Asii jejího vykvetení prakticky nepodařilo dosáhnout,“ popsal web Botanické zahrady v Praze.

Raflézie si vyrobí i teplo

Velkou zajímavostí je, že raflézie mohou při kvetení zvýšit svou teplotu téměř o 30 stupňů Celsia. Zvýšená teplota jí pomůže snáze rozptylovat pachy, aby přilákaly opylovače, jak napsal Harvard Magazine.