Jejich návštěvy postupem času přivábily i další celebrity z Itálie i z celého světa, takže hlavní obživou zdejších lidí přestal být rybolov a raději se soustředili na turistický ruch. A na tom se do dnešních dní nic nezměnilo. Namísto rybáren a rozvěšených sítí tu najdete restaurace, kavárny, hotely a butiky, ve zdejším přístavu kotví jachty známých osobností a slavné tváře můžete vidět i při procházce městečkem.
Rezervace láká k vycházkám
Malebná rybářská vesnice a přístav Portofino se rozkládá na stejnojmenném poloostrově v italské Ligurii na pobřeží Italské riviéry. Dá se sem dojet buď lodí, nebo po pobřeží ze Santa Margherity Ligure. Přejet se nedá, protože silnice tady končí. Oblast kolem Portofina je vyhlášena přírodní rezervací Promontorio di Portofino a láká ke krásným procházkám.
Nad Portofinem se tyčí hrad Castello Brown. Je od něj překrásný výhled, a také cesta k hradu stojí za to. Prochází přes zahrady porostlé středozemní vegetací a přes nejrůznější malebná zákoutí. Nejstrmější ze tří cest, které k pevnosti vedou, začíná napravo od přístavu.
Nedaleko leží přírodní park, v němž rostou borovice, jalovce, vřes, vonné byliny a přes 700 druhů polních květin. Po pěšinkách se z něj dá dojít do rybářské vesničky Camogli. Hezkou procházku nabízí také trasa ke starému benediktinskému klášteru San Fruttuoso.
Portofino je místem zaslíbeným potápěčům, na své si zde přijdou začátečníci i ti zkušenější. Ale je potřeba pečlivě vybírat místa, kde je potápění povoleno, protože ke zdejší přírodní rezervaci patří i část moře. Oblíbenou zábavou je zde i windsurfing a plachtění.
Delfíní přístav
První zmínky o Portofinu pocházejí již z 1. století, kdy římský válečník a filozof Plinius starší píše o založení vesnice s názvem Portus Delphini neboli Delfíní přístav. Název vycházel z toho, že ve zdejším moři prý tehdy žilo mnoho delfínů.
Portofino se postupně stalo součástí Janovské a Florentské republiky, od roku 1815 patřilo pod Sardinské království a o necelých padesát let později přešlo pod správu Italského království. Ve starém městě stojí románský kostel Chiesa di San Martino, za krásným výhledem se však lidé vypravují k jinému kostelu - Chiesa di San Giorgio. I jeho historie je poutavá – za druhé světové války byl zcela zničen, ale lidé to tak nenechali, a když válka skončila, znovu jej postavili.
Také zdejší hrad má zajímavé dějiny. Poprvé je zmiňován už v 15. století pod názvem Castello di San Giorgio. Pak byl několikrát rozšířen a a v roce 1798 jej nechal Napoleon přejmenovat na Port Napoleon. V druhé polovině 18. století jej koupil anglický konzul v Janově Montague Yeats Brown. Název pevnosti se znovu změnil, tentokrát na Castello Brown, a byla přestavěna na soukromou rezidenci.
Brown byl anglickým konzulem v Janově a nechal si někdejší pevnost přestavět na soukromou rezidenci. Dnes patří pevnost obci a veřejnost sem může chodit do muzea a na výstavy, pořádají se zde svatby a různé kulturní akce.
Zvláštním zážitkem je v Portofinu oratoř Nostra Signora dell'Assunta ze 14. století. Jsou v ní dva obrovští ukřižovaní Ježíšové, jeden bílý a druhý černý. Obyvatelé je v dubnu nosí v procesí na svátek svatého Jiří, který je patronem města.
Raději mimo sezonu
Nejteplejšími měsíci jsou v Portofinu červenec a srpen, kdy rtuť teploměru šplhá ke třiceti stupňům Celsia a moře má asi 23 stupňů. Naopak nejchladnější jsou prosinec, leden a únor, kdy teplota klesá na pouhých 12 stupňů Celsia.
Pobyt přímo v Portofinu není nejlevnější. Nejnižší ceny za noc ve dvoulůžkovém pokoji se pohybují kolem pěti tisíc korun, za apartmá v luxusním hotelu můžete dát i 60 tisíc korun a výrazně dražší je zde i jídlo a občerstvení. V letní sezoně je navíc městečko poněkud přeplněné turisty. Zkušení cestovatelé tedy doporučují navštívit toto romantické místo spíše mimo hlavní turistickou sezonu. Z České republiky je to sem asi tisíc kilometrů.
