Ovšem v tomto školním roce žáky čekal navíc bonus v podobě večerního programu s přespáním ve škole, podpořený speciálním pedagogem (Mgr. Petrová) a třídním učitelem (6.A Mgr. Lavičková, 6.B Mgr. Ondryášová, 6.C p. Machová).

Cílem a vizí téměř dvoudenního programu je hravou formou usnadnit adaptaci nově příchozím žákům z okolních škol, začlenit je do kolektivu, umožnit jim lépe spolužáky poznat, vytvořit přátelské vazby, zlepšit komunikaci, nastavit spolupráci a dozvědět se více i o třídním učiteli. V rámci pokračujících třídních kolektivů (při vstupu na druhý stupeň) napomoci uvědomění důležitosti přátelských vztahů ve třídě, potřeby kolektivní spolupráce, vzájemné pomoci, podpory a důvěry. Rovněž povzbuzení sociálního cítění, empatie se spolužáky inkludovanými. Všechny tyto aspekty výraznou měrou napomáhají prevenci nevhodného, asociálního chování.

A co bylo náplní adaptačního programu?

Při nocování ve škole: žáci vytvořili erb třídy, snažili se rozpoznat a pojmenovat sochy vytvořené ze spolužáků, zahráli si skupinově hru „aktivity“ (kreslení, pantomima, slovní projev), snažili se zachránit před rozbitím vejce hrající si na kaskadéra, hledali po škole lístečky se slovy a následně je doplňovali do textu, vytvořili si na památku masky obličeje či ruky ze sádrových obvazů, procházeli po tmě celou školou a společně sledovali film.

Druhý den v dopoledním programu: na motivy hry „pevnost Boyard“ společně plnili řadu různě obtížných úkolů – sbírali podpisy od spolužáků, bojovali s prádelními kolíčky, snažili se týmově dostat z ostrova zasaženého výbuchem sopky na člun ve vodě plné krokodýlů, stavěli signalizační stožár pro přivolání pomoci, přemisťovali se se zavázanýma nohama, běhali slalom s vejcem, míčkem na nitích, kroketovou holí, stavěli potrubí pro kuličky, chodili na společných lyžích pro 7 žáků, projeli se a zazpívali si ve vláčku se zavázanýma očima a mnoho dalšího. Za každý splněný úkol získala třída indícii, z nichž měli na konci uhádnout heslo otevírající bránu k pokladu se sladkou odměnou. V úplném závěru byli žáci třídním učitelem symbolicky (plastovým mečem) pasováni na žáky 6. třídy druhého stupně.

Jak se program líbil samotným žákům?

• Nejčastěji znělo: „Bylo to dobré, boží, super, mega super, skvělé“.

• Suuuuuuupppppeeeeerrrr! Nej!

• Byla hrozná sranda.

• Strašně moc jsem si to užila.

• Byly to skvělé dny.

• Moc se Vám to povedlo!!!

• Moc se mi líbil celý program.

• Bylo to super, moc se Vám to povedlo, chtěla bych to někdy zopakovat.

• Program na nocování byl lepší.

• Posílám velkou pochvalu.

• Byl bych rád, ať je to znova.

• Moc se Vám to povedlo, doufám, že to budeme zase opakovat (jako to spaní!!! a aktivity).

• Myslím, že to bylo hrozně super a že si to všichni užili, takže děkujeme.

• Nelíbilo se mi to.

• Moc se mi to líbilo, bylo to moc hezky připravené.

• Bylo to skvělé, dobře jste to organizovala.

• Taky jsem byla šťastná, že jsme spali všichni ve třídě. Ale jsem dost unavená.

• Nelíbilo se mi ranní vstávání.

• Bylo to skvělé, užil jsem si to. Nic bych neměnil, dobře jste to organizovala.

• Byla jste moc hodná.

• Chtěla bych, aby byl častěji nebo alespoň přespávání.

• Naše třída se mohla při soutěžích chovat lépe. Rád bych zopakoval spaní ve škole.

• Super aktivity a hry, děkuji, bavilo mě to.

• Nemám žádné připomínky, bylo to super.

• Děkuji za skvělý (program, aktivity, hry…) nemůžu uvěřit, že jste to sama zvládla. Překvapila jste mě hodně moc.

• Děkujeme za akci.

A co říct závěrem?

Děkuji svým kolegyním za spolupráci, ochotu a pomoc. A vám, milí šesťáci, děkuji za pěkné dny a krásnou zpětnou vazbu.

Příští rok se zase těším s dalšími šestými třídami na viděnou 

Vojnová Miroslava, školní psycholog