Kdo by nechtěl zůstat po škole od večera do rána? Takovouto možnost nabízí Noc s Andersenem, akce na podporu čtenářství. Žáci ZŠ Tyršova 913 ve Frenštátě se Nocování zúčastnili už po dvanácté. V pátek 31. března se postupně sešli žáci devíti tříd od druhého do devátého ročníku, aby si připomněli devadesáté narozeniny hlavního hrdiny dětských knížek Ferdy Mravence.

Žáky prvního stupně vybavily maminky dobrotami, bylo jich tolik, až se lavice prohýbaly. Druháci si přečetli o Ondřeji Sekorovi, doplňovali slova do říkanky, společně recitovali básničku Polámal se mraveneček, při házení hrací kostkou kroužkovali mravence, skládali puzzle a pak se zahřáli vybíjenou mezi třídami. O historii své školy se dozvěděli u velkého papírového modelu budovy a hrdinně pak prošli školu od sklepa až po půdu. Na usínání si poslechli pohádku a zhlédli film na přání. Jejich nocování končilo v sobotu v 10 hodin.

Podobnou náplň Nocování měly i další třídy. Nikde nechyběl Ferda se svým kamarádem broukem Pytlíkem, hry, kvízy, soutěže a dobrá nálada. Žáci 8. a 9. třídy se při hře dozvěděli, kde přišel brouk Pytlík ke svým rozsáhlým znalostem, překvapilo je, jak se v dnešní době Ferda Mravenec postupně dostává do světa, do Japonska, Francie. Osmáci vytvořili krátký animovaný film Tančí celý zámek s Ferdou jako hlavním tanečníkem.

Všichni účastníci si odnesli pěkné pohlednice od hlavního pořadatelé akce (knihovny v Uherském Hradišti), spoustu zážitků a radost z toho, že blíže poznali své spolužáky a svět knížek. Za rok se většina z nich sejde znovu na Nocování. Zeptali jsme se žáků druhých tříd, co se jim na této akci líbilo: mně se líbilo všechno; spaní se mi líbilo nejvíc; nejvíc se mi líbilo jídlo, kamarádi, přespání, tělocvik, hry, televize; hry a tabule; líbilo se mi na půdě a ve sklepě a tělocvičně; nejvíc se mi líbilo, jak jsme prohlíželi půdu.

Deváťáci měli podobnou otázku – Proč je dobré být na Nocování? Protože se tam tvoří krásné vzpomínky s kamarády a spolužáky, je to zábava. Hrají se tam super hry a spí se ve škole. Více jsme se poznali a viděli jsme se i jinak, než přes den v lavicích, kdy si nestihneme popovídat. Byli jsme s kamarády, užili jsme si srandu. Byla to poslední možnost, kdy jsme mohli být takhle celá třída pohromadě a zahrát si nějaké aktivity. Byla sranda a fajn atmosféra. Pořád se tam něco děje a i když se nic neděje, někdo něco vymyslí. Šla jsem tam, protože to je poslední rok s tímto kolektivem a zároveň jedna z posledních společných akcí. Na tomto dni se dokážou podle mě všichni více sblížit a možná trochu vidět jinou stránku ostatních lidí. Můžeme příští rok přijít znovu?

Petr Ondryáš