„Pro práci z domova je podle mých zkušeností nejdůležitější nastavit si s rodinou hned na začátku správný režim, a ten pak dodržovat. Například stanovit si přesně dobu, kdy se pracuje, kdy se připravuje oběd, kdy se jde s dětmi na společnou procházku. A co se týče doporučované ergonomie domácí kanceláře, tak ta je pro smysluplnou práci velmi důležitá. Mně osobně se osvědčil stůl s nastavitelnou pracovní deskou – jsem totiž zvyklá střídat při práci sezení se stáním. Několikrát denně si tak stůl posunu směrem vzhůru a během práce ve stoje se i trochu protáhnu a rozhýbu. Po každé půlhodině sezení si pak dopřeju malou rozcvičku nebo se krátce projdu,“ říká Jana Havrdová, prezidentka Českého svazu aerobiku a fitness FISAF.cz, která má s home office dlouhodobou zkušenost.

V bačkorách před kameru?
„Psychologové doporučují pro domácí kancelář jasně vymezený a zdravě vyřešený prostor v bytě a nutnost pracovat v oblečení, které bychom si oblékli na společné pracoviště. Mozek totiž vnímá i tyto detaily, a podle toho pak pracuje. V zahraničních firmách zavedli při firemních videokonferencích zvyk, kdy všichni před kamerou představí celou postavu, aby nedocházelo ke kombinaci košile/sako a pyžamo/bačkory…“ upozorňuje architektka Šárka Daňková z ERGO Working Space, která se prý často setkává s názorem, že pro práci na home office stačí notebook a kvalitní internetové připojení.

„Chápu, že ve 20 letech můžete strávit několik hodin na pohovce s notebookem na klíně. Ale tento způsob práce už se začíná negativně odrážet i na mladších lidech. Trpí páteř, zápěstí, vnitřní orgány, svaly i srdce. Proto je třeba mít i doma ergonomickou „kancelář“ a prokládat práci pohybem,“ radí architektka.

Přirozené světlo a klid
A který prostor je pro domácí kancelář nejvhodnější? „Ideální je samostatná, tichá a denním světlem dobře osvětlená místnost. Pracuje-li však někdo v malém bytě, kde bydlí sám, může umístit domácí pracoviště třeba i do ložnice,“ říká Šárka Daňková. „Pokud nelze pracovat v klidné části bytu, je třeba zajistit individuální řešení akustiky pomocí vhodných materiálů tlumících okolní rušivé vlivy.“


Stejně tak je nutné správně nasvítit pracovní plochu s ohledem na odlesky z monitoru. Podle architektky je ideálním řešením osvětlení, které automaticky reaguje na intenzitu denního osvětlení a mění i barvu světelného spektra. Tím pomáhá organismu simulovat osvětlení blížící se přirozenému světlu a šetří energii.

Kuchyňský nebo konferenční stůl? Obojí je špatně
„Lidé pracující doma často využívají jakýkoli stůl, který je k dispozici. Například jídelní stůl má ale standardně výšku 75 cm, což je o 3 cm výše než norma stolu v kanceláři. Pracujeme-li na konferenčním stolku, má průměrnou výšku 50 cm. I laikovi musí být jasné, že takto není možné denně pracovat bez újmy na zdraví,“ říká Šárka Daňková a dodává, že běžné pracovní stoly se sice vyrábějí v normové výšce 72 cm, ale málokomu z nás vyhovuje průměrné řešení. Proto jsou ideální modely, u nichž se dá výška pracovní plochy snadno nastavovat.

Variabilní výška monitoru, externí klávesnice a ergonomická myš
Notebook je nutné doplnit ergonomickými pomůckami. Jedná se o externí monitor na nastavitelném držáku, který umožnuje jeho horizontální i vertikální nastavení. „Horní hrana monitoru má být v úrovni obočí a vzdálena na délku natažené paže. Měníme-li výšku pracovní plochy, sed a stoj, je nastavení monitoru v obou polohách jiné. Kvalitní držák dovolí změnit výšku při změně polohy několikrát denně,“ vysvětluje Šárka Daňková a připomíná i podmínku ergonomické klávesnice, umožňující správné nastavení rukou při práci, což není na klávesnici notebooku možné. Důležitá je i ergonomická myš, která dobře padne do ruky.

Jídelní židle jen k obědu
Pro práci v home office je velmi důležitá i kancelářská židle, která umožňuje aktivní sed – to znamená: nastavení výšky sedáku, područek, opěráku a synchronní mechanika, kdy se opěrák i sedák přizpůsobují poloze uživatele. To jídelní židle nabídnout nemůže.

„Naším cílem je vytvořit výškově nastavitelné pracoviště, které umožní při intenzivní práci měnit pozice, a tak vyloučit negativní dopady statické práce, jak zdravotní, tak výkonnostní. Výzkumy jasně prokázaly dopad dlouhodobé statické polohy na zdraví lidí, přičemž únava i bolest významně snižují naši výkonnost téměř o 20 %,“ uzavírá architektka Šárka Daňková z ERGO Working Space, která se specializuje na projekty ergonomických interiérů a jejich realizaci a ve firmách učí v rámci odborných seminářů měnit pracovní návyky a pracovat zdravě.

Zuzana Rybářová