Kliknutím zvětšíteVe dnech 16. 1. – 21. 1. 2022 se uskutečnil lyžařský výcvikový kurz 1. ročníků. Kurz se odehrával v malebném prostředí Pradědu v Jeseníkách. Letošní účast na kurzu byla ovlivněna covidovou situací a kurz nakonec absolvovalo jen 30 žáků. Povětrnostní podmínky byly různorodé. Od azurové oblohy a tuhých mrazů až po sněhovou vánici. Sněhové podmínky na svahu i na běžkařských tratích byly ideální a žáci měli tedy ty nejlepší podmínky k osvojení a ke zdokonalení svých lyžařských dovedností. Po týdenním pobytu na horách se všichni vrátili domů se spoustou nových zážitků a lyžařských zkušeností.
Mgr. Kateřina Pavelková
O své zážitky se s vámi také podělí jedna účastnice lyžařského kurzu.
Pár dní před plánovaným odjezdem nám přišla nepříjemná zpráva. Objevil se pozitivní žák. Všichni okamžitě začali spekulovat, zda se jede nebo ne. Situace dopadla napůl šťastně. Na lyžák se vydali pouze ti z nás, kteří měli očkování nebo prodělaný covid. V neděli jsme všichni přijeli do areálu školy, kde jsme se povinně testovali antigenními testy. Naštěstí vše proběhlo bez problémů. Podepsali jsme pár papírů, prokázali imunitu a začal „blázinec“.
Mezi odcházejícími rodiči se motali žáci ve snaze se dostat k autobusu a ukořistit to nejlepší místo jak k sezení, tak k uskladnění věcí. Cesta naštěstí dopadla bez problémů. Dojeli jsme na místo určení, kde na nás čekala rolba pro naše věci. Zatímco se chlapci pohodlně svezli na rolbě, my ostatní museli šlapat 1,2 km k našemu ubytování. Když jsme dorazili, naše věci byly vyložené na jedné kupě. Začal boj. Jen málokdo rozpoznal své lyže. Vaky byly otevírány, lyže padaly na zem. Situace se však naštěstí ustálila a paní učitelky nám rozdaly klíče k pokojům spolu s instrukcemi. Na pokoji jsme se rychle převlékli, než začalo rozřazování do skupin. Naneštěstí bylo nutné vyšlapat pro nás hodný kus kopce nahoru. I s lyžemi. Bylo to stejnou měrou jak komické, tak únavné. Sjezd dolů rozhodl, do jaké skupiny budeme patřit. Po večeři byla krátká schůze pojednávající o chování na svahu. Poté se většina odebrala do svých pokojů.
Lyžák budoucích pedagogů a zdravotníků z Oder.
Budíček v sedm hodin. Snídaně o půl osmé se konala na způsob švédských stolů. Nakonec sraz na první lyžování. Počasí nám tento den nepřálo. Vítr foukal čím dál víc, sníh kroužil všude možně. Viditelnost byla velmi nízká, a proto byl náš začátek trochu složitější, než by se nám líbilo. Počasí však nezabránilo tomu, aby byly fronty dnes nekonečné. Snowboarďáci na jiném svahu se učili základu a běžkaři objeli krátkou trasu. Naštěstí už další den bylo počasí dokonalé. Skupiny 1 a 2 lyžovaly na svazích nad Figurou a skupina 3 na Velkém Václaváku. Cesta byla značně zmáhající, ale za nádherné sjezdovky, na kterých jsme strávili dopoledne to stálo. Odpoledne jsme naštěstí strávili na sjezdovce, která byla chatě blíž.
Odpočinková středa se ukládala z výšlapu na vrchol Praděd, vypití horké čokolády, oběda a další cesty k autobusu, který nás odvezl do Karlovy Studánky. Někteří se rozhodli čas strávit na bazéně a jiní v kavárně, obchůdcích a na prohlídce Karlovy Studánky.
Ve čtvrtek foukal silný vítr a znovu sněžilo. Ten den šla první skupina na běžky dopoledne ke Švýcárně a odpoledne znovu lyžovala, druhá skupina měla celodenní lyžování a třetí skupina byla na běžkách odpoledne.
V pátek ráno jsme rychle odnesli věci dolů a vydali se na poslední lyžování. Po obědě jsme s menšími obtížemi naskládali rolbu zavazadly a vydali se k autobusu. Cesta proběhla už bez problémů a končila zase u školy. Všichni se vyhrnuli z autobusu, ve snaze se co nejrychleji dostat domů. Než se člověk rozkoukal, všichni byli pryč.
Iva Nahorniaková
10
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
