„GPS telemetrie je jedním ze základních nástrojů pro efektivní výzkum a ochranu mnoha druhů zvířat na naší planetě. Kromě definování kritických míst z hlediska dopravy a poznání klíčových koridorů se zaměříme i na potravní ekologii, vnitrodruhové nebo mezidruhové vztahy. Jsme přesvědčeni, že data, která získáme, budou pro výzkum a ochranu rysa přínosná nejen na národní ale i mezinárodní úrovni," uvedl Martin Duľa, vedoucí odchytového týmu a zoolog z Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně.

Prvním odchyceným rysem se stal na jaře 2020 roční samec Eman, kterému vědci nasadili telemetrický obojek krátce po jeho osamostatnění. Mladý samec, jenž si stále hledá teritorium, se za přibližně rok sledování pohybuje na rozsáhlém území od Lipníku nad Bečvou přes Hostýnské vrchy, Vsetínské a Moravskoslezské Beskydy až po Kysuce na Slovensku. Telemetrický obojek v jeho případě poskytla pro monitoring a výzkum ZOO Zoo Ostrava, která je do spolupráce na ochranu volně žijících rysů zapojena od roku 2018. „Ochrana zvířat v místě jejich přirozeného výskytu a samozřejmě i samotných biotopů, v nichž zvířata žijí, je nesmírně důležitá. Aby byla ochrana co nejúčinnější, musíme vědět o způsobu jejich života co nejvíce," řekl Jiří Novák, nový ředitel Zoo Ostrava.

V průběhu letošní rysí říje se podařilo odchytit a vybavit sledovacím obojkem další čtyři rysy. Tři z nich jsou mladí dvouletí kocouři, čtvrtý je pětiletý rezidentní jedinec. Naskýtá se tak příležitost detailně zmapovat prostorové nároky vzácných šelem na okraji areálu jejich výskytu v Karpatech. S rozšiřující se zástavbou volné krajiny a zvyšující se intenzitou automobilové dopravy jsou přesuny velkých šelem stále obtížnější, o čemž svědčí nedávné případy usmrcených rysů a vlků na našich silnicích.

„Propojení horských celků je přitom důležité pro samotné zachování populací velkých šelem. Mladí jedinci, kteří si hledají nové teritorium, mnohdy potřebují přecházet i hustě osídlená podhůří. Telemetrické sledování několika rysích jedinců současně nám dává velkou šanci ověřit, která kritická místa v Beskydech a okolí jsou pro šelmy stále průchodná a kde je naopak nutné prostupnost krajiny zlepšit," uvedl Michal Bojda, terénní pracovník Hnutí DUHA a výzkumník Mendelovy univerzity v Brně.

„Rysi žijí skrytě a údaje o tom, kudy se krajinou pohybují, nám mohou významně pomoci při jejich ochraně. Pokud se nám podaří zajistit prostupnou krajinu, prospěje to nejen rysům, ale i dalším živočichům. Rysy v Beskydech ale bohužel neohrožuje jen doprava, ale i pytláctví," konstatoval František Jaskula z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, vedoucí Správy CHKO Beskydy.

Sledování rysů pomocí telemetrie vědci nastavují na určité časové období. Zvířata proto nemusí zpětně odchytit a sledovací zařízení jim sundat. „Všichni rysí samci jsou v pořádku, loví a jsou v dobré kondici. Sledovaným zvířatům obojek po určité době automaticky sám odpadne," dodal na závěr Duľa.

Důsledkem snižující se prostupnosti krajiny jsou například úmrtí divokých zvířat na silnicích, ještě větším rizikem je ale izolace jednotlivých populací. Ta může snížit reprodukční úspěšnost klíčových druhů a ohrozit tím životaschopnost různých přírodních ekosystémů. V oblasti Karpat a dalších pohořích Podunají tento problém řeší projekt SaveGREEN, který bude prosazovat ta nejlepší řešení pro ochranu migračních koridorů. Hnutí DUHA Olomouc chce v rámci projektu mimo jiné rozvíjet příklady dobré praxe ochrany prostupnosti krajiny v pilotní oblasti Beskydy-Kysuce.. Ty pak mohou být přeneseny i do dalších oblastí České republiky.

Filip Vrána

Mendelova univerzita v Brně