Zavítejme tedy znovu na Potštátsko, Spálovsko, Odersko, do okolí Stříteže nad Ludinou, Jindřichova, Partutovic, Uhřínova, Středolesí nebo Olšovce a přibližme si krásu těchto míst, tentokrát hlavně při západech slunce.

Kdyby po mě někdo chtěl říct, které roční období mám nejraději, těžko bych odpovídal. Mám je rád všechna, i když je pravda, že příliš nemusím letní vedra a také zimní slotu s blátem pod nohama.

Všechna mají něco do sebe, navíc Hranice jsou krásné město a také jeho okolí má co nabídnout. Především Oderské vrchy jsou místem, kam jezdím od svých dětských let, s Potštátem je spojena také většina mojí profesní kariéry a moc rád se sem vždy vracím.

Zajímá mě nejen zdejší krajina, ale i mnohdy temná historie, pohnuté osudy obyvatel. Nebudu se dnes rozepisovat o soužití Němců a Čechů, o období rozkvětu i bolestných loučeních s rodným krajem. To jsme již koneckonců probírali dříve.

Dnes na vás nechám působit fotografie pořízené v tomto kraji letos zhruba od poloviny června do konce července, často při tzv. Zlaté hodince, kdy se slunce sklání za obzor a svými paprsky ozařuje klasy obilí, květenství trav, kdy rozsvěcuje barvy letních květů nebo bochánky mraků na obloze.

Pojďme se tedy společně projet tímto trochu zapomenutým krajem a nechejme se pohladit krásou zdejší přírody. To ona je ten nejlepší umělec, nejlepší malíř, který nás dokáže svými plátny okouzlovat znovu a znovu, to ona je ten nejlepší lékař, který dokáže léčit dotekem, vůní, chutí a často jen pohledem. Pojďme se tedy nechat okouzlit a pohladit krásou, kterou máme opravdu na dosah.

Karel Machyl