Hlavním cílem bude Petrova skála, staré důlní dílo, kde se dříve těžil galenit, a především pro tento kraj tak typická břidlice. Ovšem, kdeže ty loňské sněhy jsou?

Dnes je Petrova skála především lákadlem pro turisty, kteří tady obdivují ledové sloupy a krápníky, které se v období zimy vytvářejí a narůstají podle podmínek někdy i do metrových rozměrů. Jedná se o jeskyni s rozměry asi 10krát 11 metrů a nejvyšší výškou zhruba 5 metrů.

Počasí letošní zimy jejich vzniku a růstu nahrává, střídající se teploty, kdy pár dní sněží, mrzne, aby pak zase tálo a naopak, to je pro tvorbu těchto útvarů ideální.

Hrotům krápníků mířících svými hroty od stropu jdou naproti ledové sloupy vyrůstající z podlahy. Těmi je podlaha v jeskyni doslova posetá. Visící stalaktity a stojaté stalagmity se občas dokonce spojí a vytvářejí stalagnáty, nádherné ledové sloupy, které s mrazovými záclonami vytvářejí kouzlo tohoto ledového království.

O tom, že mají ledové útvary v Petrově skále své obdivovatele, svědčí jednak vyšlapaná cestička vedoucí zespodu od silnice spojující Potštát a Jakubčovice, tak stopy ve sněhu táhnoucí se polními cestami od posledních domů ve Spálově. Zdola je to opravdu kousek, možná pár set metrů, od Spálova něco přes tři kilometry.

Doporučuji však tu cestu delší. Jednak nabízí hezké pohledy do krajiny táhlých náhorních rovin, hlavně nás však povede kolem jedné architektonické zajímavosti. Tou je bezesporu „Balerův větřák“, zděný větrný mlýn krásně zářící do dálky svými vápnem nabílenými stěnami. Lopatky jeho větrného kola se sice již dávno zastavily, avšak, jako křídla kvočny svá kuřátka, stále ochraňují drobnou stavbu pod sebou.

O historii a osudech mlýna se mohou všichni zájemci dočíst na informačních cedulích přímo na mlýně i v samotné obci, také však na webových stránkách tohoto městyse. V případě Balerova mlýna se jedná pravděpodobně o nejmenší dochovaný větrný mlýn holandského typu v naší republice a určitě o poslední dochovaný mlýn z původních sedmi, které v okolí Spálova v minulosti stály.

Drobná stavba nesoucí jméno po svém staviteli má u země průměr pouhých 3,2 metru. Mlýn sloužil pouhých devět let, od roku 1929, kdy byl Františkem Balerem, synem mlynáře ze sousední Luboměře, postaven, do roku 1938, kdy jeho majitel vážně onemocněl. Zájemci o prohlídku i vnitřku mlýna si mohou vyzvednout klíče přímo na úřadě ve Spálově.

Tak jako v mnoha jiných případech, i tady platí, že také cesta je cíl. Petrova skála i Balerův mlýn jsou určitě pozoruhodné turistické zajímavosti, ale i samotná krajina tohoto koutu Oderských vrchů stojí za návštěvu. Proto, až vás někdy kroky povedou tímto krajem, dívejte se kolem sebe. Opravdu je na co koukat.