„K filmu jsem se dostal přes fotografování, první fotoaparát mi koupil tatínek. Tehdy jsem si vše sám vyvolával, focení patřilo k mému dětství,“ vzpomíná Zdeněk Zajfrt,který celý profesní život učil na nechanické základce.

Přesto to nevzdal, vystudoval gymnázium v Hradci Králové a dostal se na pedagogickou fakultu do Prahy. „Zájem o fyziku u mě probudili skvělí učitelé. Na základní škole to byl pan Novák a na gymnáziu pak pan Chráska. Jako plán B jsem už tehdy měl povolání kameramana,“ říká vitální osmdesátník.

Jakub Stauch renovoval Bugatti dvanáct let
Vše začalo plakátem. Bugatti složenou v bednách renovoval muž 12 let

Po dvouleté vojně se na něj usmálo štěstí a dostal místo na škole, kterou sám vychodil. Na léta za katedrou vzpomíná s láskou. Na fyzice ho bavily pokusy, kterými dětem zpestřoval hodiny: „Pomůcky jsme moc neměli, tak jsem si pomáhal, jak to šlo. Například, když jsem dětem chtěl ukázat, jak funguje reaktivní motor. Natáhl jsem provázek přes celou třídu, na něj jako na lanovce zavěsil zašpuntovanou zkumavku s vodou. Tu jsem nahříval kahanem dokud pára zátku nevystřelila a zkumavka pak přeletěla celou třídu,“ vzpomíná na dobu, kdy boj o vesmírná prvenství sváděly dvě supervelmoci.

Učitelská svatba

V roce 1962 se oženil se svojí paní Evou a léta vedle sebe seděli ve sborovně. Mimochodem učitelská svatba byla 1. září.

„To byla náhoda, jindy nebyl termín,“ usmívá se Eva Zajfrtová. Učitelskému páru prošly rukama tisíce dětí. „Když jdu do nemocnice, tak tam mám své žáky. Od uklízeček, přes sestřičky až po doktory. To je největší odměna pro učitele, když vás někdo zastaví na ulici a říká mi, že jsem ho před lety učil,“ usmívá se Zdeněk Zajfrt a hned přidává perličku: „Často hrajeme s manželkou takovou hru. Občas nás někdo pozdraví a my hned třeba nevíme, kdo to byl. Pak nám to v hlavě šrotuje, který z našich bývalých žáků to byl. Soutěžíme, kdo si dřív vzpomene,“ směje se celoživotní kantor.

Za jednu z prvních výplat si koupil první kameru. Tehdy to byla „osmička“ na klasický film. „Mám hodnou manželku. Kdybych spočítal, kolik jsem dal peněz do focení a filmování, tak by dalo na hodně dobré auto.“

Poštolky byly velmi plaché, byl problém je zachytit.
Rychle, než odletí. Senior z Litoměřic fotí poštolky z okna paneláku

Jeden z prvních filmů natočil na oblastní Spartakiádě v roce 1959. Právě černobílý snímek má na jeho kanálu nejvíc zhlédnutí, pustilo si ho 3800 lidí, což je na městečko, kde žije 2200 lidí, úctyhodné číslo.

Jak šel čas, Zdeněk Zajfrt svojí techniku modernizoval. První videokameru si koupil na začátku devadesátých let a časem přešel na digitální kameru. Před sedmi lety si pak udělal kanál na Youtube.

„Syn mi řekl, že to jen tak leží v zásuvce, ať to zveřejním,“ říká Zdeněk Zajfrt. Právě díky filmování se udržuje v dobré kondici. Videa sám stříhá na počítači a prvním divákem a kritikem je jeho paní. „Občas máme nad nějakým místem filmu výměnu názorů. Většinou na manželčiny rady dám, byť po několika dnech,“ usmívá se Zdeněk Zajfrt, který s manželkou oslaví na první školní den diamantovou svatbu.

První školní den i ohňostroj 

Bývalý učitel točí videa o všem zajímavém, co se Nechanicích děje. Od první školního dne v místní základní škole, přes sportovní a společenské podniky až po silvestrovský ohňostroj.

„Dnes lituji toho, že jsem dřív víc netočil běžný život ve městě. Třeba ve škole jsem za mlada netočil vůbec,“ připomíná bývalý kantor.

Zdroj: Youtube

Řadu snímků natočil se svým kamarádem Jiřím Turkem, s vděčností vzpomíná na spolupráci s místním historikem Václavem Pražákem, nebo bývalým ředitelem místní školy Václavem Hořejšem.

Nucená přestávka 

Zdeněk Zajfrt teď má kvůli úrazu od natáčení nucenou přestávku, ale už ho svrbí ruce: „V místní základní škole natáčím už deset let první školní den. Tam nesmím chybět. Třeba na vozíku, doveze mě tam můj parťák Jirka Turek jako Švejka,“ směje se nechanický patriot, který by rád svůj archiv, který čítá stovky filmů, rád postupně zveřejnil na Youtube.