Obě obce, Ždírec i Krucemburk zasáhly hned dvě bombardovací vlny s odstupem asi 20 minut. Druhý nálet doprovázely stíhačky, které zem zasypávaly střelami z palubních kulometů. Žďírec zasáhlo asi 230 pum, z nichž naštěstí ještě asi zhruba třetina nevybuchla.

Nesmyslný útok po sobě nechal desítky padlých. Jak vzpomíná Pavel Vomela, ve Žďírci, který v té době měl zhruba 800 obyvatel a 163 popisných čísel, vyhrabali přeživší pozůstalí z trosek 23 mrtvých. Mnoho stavení bylo zcela zničeno, nebo poškozeno, zem pokrývaly trosky, mrtvoly hospodářských zvířat, zničeny byly cesty, nešla elektřina. Žďírec byl již v době války důležitou křižovatkou, kde se shromažďovala ustupující vojska Wehrmachtu a Rusové chtěli Němcům v útěku zabránit za jakoukoliv cenu. V důsledku této události vysídlila z obce bezprostředně po válce zhruba čtvrtina obyvatel a vývoj Ždírce se zastavil na desítky let. Dodnes nemá Ždírec vlastní kostel a pořádného náměstí se dočkal zhruba před deseti lety.

Kdo letadla poslal

Podobný osud jako Ždírec potkal i nedaleký Krucemburk. Nečekaný nálet Sovětů postihl i Velké Meziříčí, Velkou Bíteš, Nové Město na Moravě, Hrotovice či Křižanov.Jako jednou z nejsmutnějších tragédií na konci konfliktu se často uvádí případ v Hrotovicích na Třebíčsku, kdy bomba vybuchla uprostřed shromáždění vítajícího ruská vojska a zanechala za sebou 114 mrtvých civilistů.

Kdo poslal ruské bombardéry PE -2, které s největší pravděpodobností vzlétly z nedalekého křižanovského letiště, však není dodnes zcela jasné.

„Uvádí se nepodloženě dvě možnosti. Podle první podal hlášku na velitelství nechvalně známý vůdce partyzánů Pich-Tůma. Druhou variantou je rádiová zpráva partyzánů Rudé armádě z oblasti Svratky, že se Němci přesunuli na Ždírecko. Každopádně je jasné, že průzkumné letadlo nad Ždírec a po pár minutách za ním bombardéry nepřiletěly jen tak,“ uvedli havlíčkobrodský historik Michal Kamp.

O zbytečné tragédii se během minulého režimu podle historiků raději takticky mlčelo, ničivý nálet pod taktovkou sovětů se s ohledem na budoucí směřování Českolovenské republiky jaksi nehodil. „V Krucemburku ředitel školy Josef Janáček nabídl kuriozní vysvětlení, že z letadel bombardovali Američané a on sám, že viděl v kabině stíhačky černocha,“ uvedl Václav Fidler ve svém textu s názvem Z Historie Žďírce nad Doubravou.

Pouze několik hodin od ničivého náletu se od oblasti dostaly pozemní jednotky Rudé armády. Radost z osvobození však kalil smutek nad zbytečně padlými. Podle historika Václava Fidlera šlo ve Ždírci doslova o antickou tragedii.

Antická tragédie

Už samotný výčet obětí vyvolává mráz po zádech. Například ranění: Jaroslav Mísař (čp. 54), přišel o levou ruku, Jan Kárník st. a ml., Hedvika Novotná, Rudolf Janáček cestář (čp.108) přišel o nohu, jeho žena Alžběta Janáčková přišla o nohu, Pravoslav Carda zraněn na hlavě, Marie Culková, Libuše Culková, Marie Mísařová, Josef Mísař, Ot. Pelikán řídící učitel ve výslužbě a jeho služebná (čp.153) a Antonín Uchytil.

„Německých vojáků bylo také mnoho mrtvých. Jeden zakopán ve školní zahradě, pět jich bylo zaházeno v kráteru na poli Fr.Culka, tři zakopáni u domku cestáře Josefa Pecky (čp.151), jeden zakopán u Korejtkových, deset zaházeno v kráteru u vilky řídícího učitele Ot. Pelikána(čp.153), ještě v roce 1946 při rozebírání suti  po zničeném domku čp.10 byl nalezen zasypaný esesmann,“ píše Václav Fidler.

Bomby ale nezabíjely jen výbuchem, například  ve vilce čp. 153 řídícího školy Otakara Pelikána (nyní Vomelovi vedle budovy městského úřadu) stačili se všichni ukrýt do sklepa. Spolu s řídícím tam byla služebná a jeho manželka Libuše, která držela na klíně čtyřletou vnučku Táňu. Rodiče ji sem poslali z Prahy v dobré víře, že ji tak uchrání před tamními nálety a očekávanými válečnými událostmi.

Jedna z bomb prorazila střechu, dva stropy a ve sklepě přímo zasáhla paní řídící s vnučkou. Přitom ale nevybuchla, takže pan řídící a služebná, kteří byli té tragédii přítomni, vyvázli „jen“ se zraněním. Záhy po osvobození pan řídící domek prodal a odstěhoval se k dceři do Prahy. Umí si někdo představit takovou hrůzu? – Antická tragédie! (Václav Fidler : Z historie Ždírce nad Doubravkou)

To že bomba nevybuchla nebyla při tomto náletu ojedinělá věc, bylo napočítáno 127 kráterů od vybuchlých bomb ale 84 bomb nevybuchlo a bylo později hledáno a likvidováno v horním lese (naposled při opravě Žďárské silnice v roce 2012). To, že neexplodovalo takové množství bomb se přičítá malé výšce letadel provádějících nálet. Ruský nálet byl proveden americkými letadly Douglas A20 G Boston, které rusové dostali v rámci válečné pomoci Lend and lease.