Kliknutím zvětšítePodobných pamětníků je už málo. „Marian Kvarda pracoval od začátku šedesátých let u stavební firmy Ingstav s těžkými stavebními stroji. Jiná státní firma tehdy podobnou techniku neměla. Přihlásil se nám na základě tiskové zprávy o projektu, která pronikla do médií,“ uvedl mluvčí univerzity Filip Vrána.
Kvarda se podílel i na likvidaci Mušova, vesnice, kterou na jižní Moravě pohltily vody Novomlýnské nádrže. Obrysy obce si tehdejší bagrista pamatuje dodnes. „Tam byla pošta, kostel, hřbitov, škola, obchod, hospoda," popisuje zaniklou vesnici do detailů.
Vzpomíná i na likvidaci vsi Ječmeniště na Znojemsku na hranicích s Rakouskem. „Ten terén dnes vypadá úplně jinak, terasy tam původně nebyly, obec je zahrnutá několika metry zeminy, ale zbyla po ní kaplička," podává svědectví Kvarda, kterému je dnes přes sedmdesát let.
Pamatuje si všechny detaily. Na demolicích se podílel i v Čechách, například na Šumavě nebo v Rybitví, kde po původní obci zbyl jen rodný dům bratranců Veverkových, kteří vynalezli ruchadlo.
Na Moravě a ve Slezsku zaniklo od konce druhé světové války do roku 1989 kolem sedmdesátky obcí a osad. „Kde stály a jak vypadá území v současnosti, nyní vědci pod vedením geografů a krajinných ekologů z Mendelovy univerzity v Brně mapují,“ přiblížil Vrána.
Vědci popisují i důvody zániku obcí, většinou jde podle nich o vysídlení obyvatel německé národnosti. Pětiletý projekt, do kterého jsou zapojení i historici z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd a informatici z Masarykovy univerzity končí zarok. „Na světě už je například interaktivní mapa Zaniklá sídla a jejich kompletní databáze dostupná na internetu," uvedla Hana Vavrouchová z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity, která má projekt na starosti.
Vzpomínky bagristy ze Znojemska využije nejen ona se svými kolegy ale i pracovníci mikulovského muzea, kteří mapují osudy zaniklého Mušova.
20
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
